Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 44

1 Sə cili èlǎsɛ̃́, à tùntùnnə Zhakɔɔbɛ, Esərayɛl à cír mú: 2 Nyǐ Cinu mú mɔ̀bɔ́ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ mɔ́, ń mɛ́nɛ́ mɔ́ ǹ ná wẽ́, n já ń nə́ ń sɛ̃ mɔ́ mɔ́ nyí rí: Bə̀k'á dùr ywẽ yé, à tùntùnnə Zhakɔɔbɛ, lò mó-mɔ̀bɔ́-bə̀-kwẽ̌ bə cĩ́ dɛ̃̌ mɔ́, mɔ̀bɔ́ à cír mú, 3 b'à m'a ló nàná lò mó mɔ̀bɔ́ nə̀nyɛ̀lsɛ zhe mó yó, a ce nɛ̃̌ dùr cɛ y è kùl kókó mó yó; à m'a ce à Eshirhə y só ǹ dwí rí yó, a ce bwəl ré só ǹ nɛ̀mɛ́ nɛ́ yó; 4 bə̀ m'a byì ǹdə bə̀ gə y'à wɔ gɔ cəcəl w ta, ǹdə Sóləbá taa, bù-cǔr rí yó. 5 Mə̀dù mà n wɔ̀ bə̀: «Wɔ́ Cinu ń cǐ ni», ń dõ mà n shɛ̀ Zhakɔɔbɛ yil ré, ń dõ myɛ mà n kɛ̃ ń jɛ̃̀ y yó: «Àmyɛ́ wɔ́ Cinu lò», n zɛ̃̀ n zə Esərayɛl yil ré ń mə́ ń shènè ń cìnə̀. Yi n'ê gòm yə nánkɔ̀mdɛ́ 6 Nyǐ Cinu, Esərayɛl pyɔ̌ mɔ́, mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zwẽ ń dwí rí mú, lũ gakó Cinu mú, nyí rí: Wɔ́ àmyɛ́ à wɔ́ nã́yə́ə́ mó, wɔ́ àmyɛ́ à wɔ́ nánkwaá mɔ́, kɔn gə lyɛ̃ àmyɛ́, Yi k'ê tɛ̀nɛ́ yé. 7 Mɔ̌ lò ń wɔ́ ǹdə àmyɛ́ ta? Sə n kwè ń nyí, n cĩ́ kɔn gə́ wɔ́ nɛ́ mɔ́ sə n byili ni rə̀ gakó kùrə̀, n byili ywẽ̀ né nyɛ̀bɛ́ nə̀ bàn mɔ́, kɔn zhì à gə́ tɛnɛ dwí nã́yéé ré a cĩ́ yi ní ga, sə bə súlí bə swal ywẽ̀ né nyɛ̀bɛ́ nə̀ bàn mɔ́! 8 Á bə̀k'á kəkə yé, ywẽ bə̀k'a zə ába yé! À nə yə̀ ce ń nyɛ̀ɛ̀ rɛ, a súlí a swal rɛ mɔ́ shãã ga nà? Á nə də̀ rə̀ zhə̀n-cìnə́ à yil nà? Kɔn gə lyɛ̃ àmyɛ́ Yi dõ nə ŋwɛ́nɛ́ nà? Gaga, Pàtá dõ tɛ̀nɛ́, à gwẽ̌ yə̀ è yò nyɛ̀ɛ̀ yé! 9 Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ n'ê wɛ̀rhɛ́ yə mó gakó j'â wɔ́ wẽ̀ nánfwə́ə́re, èsã̌yùúlí tɛ̀bɛ́ bə̀ n'ê pyà mɔ́ j'â bə nyɔ̀ɔ̀rhɛ́ námpɔ́lɛ́ myɛ zhe yé, bə̀ zhə̀n-cìnə́ bé yírhə́ bə kaka nɛ yé, sə bə̀ gə́ súlí bə̀ yə̀l kaka nyí ni mú n'ê ce be cìzhìlə̀! 10 Mɔ̌ lò ń nə gwẽ̌ wɛ̀rhɛ́ yi, ń yə̌l lù n mə n fwə̌rh yi, rə̀ j'à bə nyɔ̀ɔ̀rhɛ́ zhe ń yilə? 11 Nyǐ cìzhìl j'a zɛ̃̀ rə̀ zhe lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ n'ê cèrhé re mó, lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ wɛ̀rhɛ́ rɛ mɔ́ wɔ́ numbyínsi! Bə̀ gakó bə̀ dwã yó, bə̀ du bə zhì: bə̀ m'a kəkə, sə cìzhìl m'a zə bə̀ púlə́púlə́. 12 Yǎ-bal mɔ́ nə́ ń dwèlè lù ku, n ce w myìn-cala wẽ́, n zə kɔkwaá n mà w o yə̀ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń nə́ ń yǎl mɔ́, wɔ́ ǹdə́ ń jɛ̃̀ y jàn rɛ́ gakó ń mə́ ń wɛ̀rhɛ́ wa. Sə ń nə ya n yẽ̌ nɔrh zə mɔ? Ń kə́ ń tá ń la jàn zal yé! Ń nə tá ń nywɛ̀ nɛ̃̌? Nyǐ mu ń jàn rɛ́ n'ê bɔ̀! 13 Də̀-sə̀lnə mó nə́ ń zə nyíní ń mə́ ń mɛrhɛ dɔ̌ wá, n byèè tum rí gə́ la tũ̌ rə tó né mó nà y ǹdə́ tə̀-dɛ̀ɛ́, n zɛ̃̀ n zə shízó n mə n gõ̀ dɔ̌ wá, n zə ku dõ n shə́shə́ èsã̌yùlú wə́, n ce o nyɛrhɛ numbyíní èsã̌yùlú, o nyɛrhɛ numbyíní èsã̌yùlú kɔ̀bɔ́ ò càn mɔ́, ò la yə̀ còrhó-jì wẽ́, 14 mùnì ga bə kà sɛ́ɛ́dərɛbá, ò yil yilə. Bə̀ n'ê cír shɛ́ɛ́nɛ ráá tərəbɛ̃́tɛ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ nánfwààlɛ tú w cèmé né wẽ́, bə̀ cìn yilə, bə̀ n'ê zhele pɛ̃́b, sə wɔ́ dwà y è y'a ce e byì. 15 È wɔ́ myǐn jóó kɔn numbyíní y yilə: è n'ê zə y è m'ê jéé myǐn e m'e byìrh è yala, è n'ê zə y è jéé myǐn e m'e tɛnɛ è búrú. È n'ê súlí è zə y è m'ê wɛ̀rhɛ́ yi e zɛ̃̀ e wùlì tɛ̃́ rə̀ yé né, è n'ê zə y è wɛ̀rhɛ́ yi èsã̌yùlú e zɛ̃̀ e wùlì tɛ̃́ ò yé né, 16 È n'ê zə dǎr rɛ́ kə̀kàlà y è jéé myǐn, e zɛ̃̀ e pyɛ̀lɛ́ nàmá bɛ́ byɛ̀bɛ́ è la dɔ́m mɔ́ rə̀ yó: e wò è nàmá bɛ́ e dɔ̃̀ e sú; e súlí e byìrh è cìn e zɛ̃̀ e wɔ̀: «Kɔn càn, à n'â byìrh à yala nɛ́, à j'â nə myìn-zhù nánshɔ̃̀ wá!» 17 E zə rə̀ kùr ré rə̀ dàl mɔ́ e sə̀ yi, e sə̀ è yi rí èsã̌yùlú wə́, e wùlì tɛ̃́, e tu è nə̀dwə́nə́ yó ò yé né, e lwə̀l wə, e wɔ̀: «Vwǎrh nɛ, bə̀ wɔ́ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ à yi!» 18 Sə numbyínsí bə rə̀ kùr nyɛ̌ yé, sə̀ yə̀l ywẽ̀ né cír dwã w yé, bə̀ sə̀ yírhə́ sú ǹdə́ wẽ̀, rə̀myɛ́ ce nə̀ k'ê bə nɛ́ nɛ yé, sə̀ wun ní myɛ wɔ́ èta, rə̀myɛ́ ce nə̀ k'ê wàr kɔn kùr nə̀ b'a nyɛ̀ɛ̀ yé! 19 Lò mə̀dù ga kə́ ń tá ń zwì ń wu w wẽ́ n pyà ń la sú rə̀ kùr ráá sə n cír ywẽ̀ né dwã wa, sə ń la wál: «À jéé rə̀ kə̀kàlà yá, a súlí a tɛnɛ búrú myìn-cala nɛ́ yó, a wò nàmá à n'â dɔ̀mà, tɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́, à nə m'a zə rɛ a sə̀ yi nánku, à nə m'a wùlì tɛ̃́ də̀-búní yé né!» 20 Numbyíní y n'ê zhí tɔ̀mɔ̀ nɛ, è wu w jó mó dwĩ̀ yə: è j'â t'â la lò nɔ n zwẽ y yé! E j'à t'â la tə̀ rə̀myɛ́ mɔ́ yil e wɔ̀: «È nə də̀ cìn-jə́jɔ̀rɔ́ kɔn rə̀ wɔ à jɔ̃̀ wa?» 21 Zhakɔɔbɛ lyǐrh kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́, Esərayɛl: ǹ wɔ́ à tùntùnnə, à tɛnɛ mɔ́ ǹ la yə̀ tùntùnnə àmyɛ́ yilə; ǹmyɛ́ Esərayɛl, ǹ tá ǹ la nɛ fǔr yé: 22 à m'a ce ǹ yó-kùùlí tũ̀twə̃̀ə̃̀ né jé tɛ̃́ ǹdə ébə-yóló ta, a ce ǹ dwə́ə́ré jé tɛ̃́ ǹdə ébɔ̃ ta; Kwɛ̃̀ ń b'à sõ, b'à zwẽ mó. 23 Dɛ̃̌-yi, mǎ wu-nyɔ̃̀ búbwéése, bə̀ Cinu nə́ ń twĩ̀, cɛ y kùr nánlyilùmú wə́, ce ǹ cəl ré dom, pyàr rɛ́, mǎ-na wu-nyɔ̃̀ búbwéése, tó-nə dwã ǹdə́ tú w ǹd'ô cèmé né gakó, bə̀ Cinu zwẽ Zhakɔɔbɛ, n zɛ̃̀ n byili ń zùwə́ y Esərayɛl nɛ́! Yi n'ê byilli Səruusi párá. Dwə́ né gakó mə̌ sə nə cèrhé Cinu 24 Nyǐ Cinu mú mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zwẽ mó mó, ń mɛ́nɛ́ mɔ́ ǹ ná pǔ w mú nyí rí: Wɔ́ àmyɛ́ Cinu à n'â wɛ̀rhɛ́ kɔn gakó; à lɛ̀lɛ̀ dɛ̃̌-yi rí dɛ̃̌ à dúdú, à lɛ̀lɛ̀ cɛ y tɛ̃́, mɔ̌ lò ń nə sɛ̃ nɛ? 25 À n'â ce ywẽ̀ nyɛ̀bɛ́ bə̀ n'ê swal mɔ́ myaarhɛ́ jǐrh kɔn nánfò, à n'â ce jə̀-pársɛ́ cìnə́ bé zɛ̃̀ bə̀ n'ê wɛ̀rhɛ́ ǹdə wɔ́ nyə̀nyààrɛ rə̀ zhe be ta, à n'â ce surhə cìnə́ bé kwɛ̃̀ bə̀ kwã nɛ́, a ce bə̀ lwar mɔ́ jǐrh nyə̀nyààrɛ. 26 À n'â pyìrh à tùntùnnə mó zɔ̀mɛ̀ rɛ́, à n'â ce kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ à tùntúmə́ bé tɛ́rɛ́ bə̀ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́ zə kùrə̀: à n'â wə̀l Zhərəzalɛm cɔ w shò kwã nɛ́: «Lyì jǒm ò wẽ́», a wɔ̀ Zhəda cɛmɛ nɛ́ shò kwã nɛ́: «Bə̀ kwɛrhɛ bə lù ni», kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ cɔ̀ mɔ́ à m'a k'a kwɛrhɛ rɛ. 27 À n'â wə̀l nə̀-fɔ̀lɔ̀ w nánlyilyùmú w ni: «kúl, à m'a ce ǹ bwǐsí wĩ!» 28 À n'â wə̀l Səruusi shò kwã nɛ́; «Wɔ́ à nə̀nɔ̀n mɔ́»; ń mà n ce kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ gakó à só mó zə kùrə̀, ǹdə́ ń nə́ ń wə̀l Zhərəzalɛm shò kwã nɛ́: «Bə̀ kwɛrhɛ bə lù yə», ǹdə́ còrhó-jì y shò kwã nɛ́: «Bə̀ k'a kwɛrhɛ bə cĩ́ ǹ kùr ré tɛ̃́!»