Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 11

1 Yi-ni-zhú mú n'ê yǎl e wɔ̀: bǝ̀ ǹ yě bǝ̀ ǹ b'ǎ nǝ kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ nǝ́ ǹ dɛ̃̀ mɔ́, sǝ ǹ yě myɛ ǹdǝ́ ǹ wu gakó bǝ̀ wẽ̀ ŋwɛ́nɛ́ rǝ̀ wɔ́ zhǝ̀nà, yírhǝ́ j'à bǝ rɛ nɛ yé. 2 Shãã ga lyì bí wɔ́ bǝ̀ Yi-ni-zhú mú mǝ̀ ce Yi byili bǝ̀ bǝ̀ sú rǝ̀ yírhǝ́. 3 Wɔ́ nǝ́ gǝ́ zhí Yi ni mú è ce, nǝ́ yě bǝ̀ wɔ́ rǝ̀ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ lũ wǝ́. Èta, wẽ̀ ré tɛ̀bɛ́ yírhǝ́ nǝ mɔ́, wɔ́ tɛ̀bɛ́ yírhǝ́ bǝ nɛ mɔ́ dɛnnɛ Yi tó né rǝ wɛ̀rhɛ́ rɛ. 4 Abyǝǝ yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce ń vwĩ̀ rí ń zwǝ́l n pǝ rɛ mɔ́ yí rǝ̀ pùbùlǝ̀ du Kɛ̃ɛ̃ nyǎn rɛ́. Wɔ́ ń Yi-ni-zhú mú è ce Yi zwẽ ń vwĩ̀ pɛnɛ́ y rǝ m'e byili bǝ̀ ń bǝ dóó zhe yé. Wɔ́ ń Yi-ni-zhú mú myɛ mǝ̀ ce n cì n jà ń gwẽ̌ nyɛ̌ ǹdǝ ń ŋwɛ́nɛ́ ń nǝ́ ń zɔ̀m ta. 5 Enɔkɛ yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce rǝ kwè mò n vò ń jě rǝ̀ yala nɛ ǹdǝ́ ń yǝ̀ cì yé. Lò lò yírh k'ê yǝ̀ mɔ nɛ yé, bǝ̀ Yi kwè mò n vò ń jě rǝ̀ yala nɛ. Bǝ̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bǝ̀ Enɔkɛ yà ń sú Yi yírh ǹdǝ́ rǝ̀ gwẽ̌ yǝ̀ mɔ̀ kwè n vò rǝ̀ sõ yé. 6 E jà lò mɔ̀bɔ́ ǹ yǝ̀ Yi ni zhí, ǹ wàr ǹ b'ǎ sú rǝ̀ yírh yé. Lò mɔ̀bɔ́ ǹ nǝ́ ǹ yǎl ń bwǝlse Yi yé né, ǹ mǝ̌ sǝ́ zwẽ nyí myɛ bǝ̀ rǝ̀ n'ê kwɛ̃̌ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê pyà rɛ̀ mɔ́. 7 Nǝwee myɛ yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce Yi gǝ́ byili mu kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́, ń yírh j'à y'à gwẽ̌ bǝ rɛ nɛ mɔ́, n zwẽ nyí, n fwar kùlkṍ nánfɔ̀lɔ̀, ńmyɛ̌ ǹdǝ́ ń kɛ̀lɛ́ y lyì bí zù ò wẽ́ bǝ m'e lú. Sǝ ń gǝ́ wɛ̀rhɛ́ èta mɔ́, ń kɔ́ lũ w lyì bí bùrsì. Wɔ́ ń Yi-ni-zhú mú è ce Yi nyǐ mu ǹdǝ ń bǝ dóó zhe ta. 8 Abǝraham yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, Yi gǝ́ byẽ̀ mò, ń shɛ̀nɛ́ n zwẽ nyí, n zhǐr n yẽ̌ ń cìcì cɔ w nɛ, n vò tǝnà kɛ̀bɛ́ Yi y'à la mɔ pɔ e jǐrh ńmyɛ̌ nyǎ mɔ́ wa. E jà ń yà ń yǝ̀l ń gǝ́ la mǝ̀gã̌ yé. 9 Ń Yi-ni-zhú mú ce n jòm cɔ w Yi y'à bwǝl mo ò nyí mú wǝ, ǹdǝ zhǝ-bal ta, kwǝ̀ǝ́rhe wẽ́, ńmyɛ̌ ǹdǝ́ Yǝzakɛ ǹdǝ́ Zhakɔɔbɛ, bǝ̀ bǝ̀myɛ y'à nɔ Yi nyí-bwǝl ré rǝ̀myɛ́. 10 Abǝraham yà ń nǝ́ ń dɛ̃̀ cɔ w kɔ̀bɔ́ Yi cìcì la lú náàcɛ̀nɛ́ mɔ́. 11 Wɔ́ ń kɛ̃ Sara gǝ́ yà ń zhí Yi ni mú è ce n ŋwɛ̀nɛ́ n lù byǐ ǹdǝ́ ń yà ń cɛ ga yírh wǝ, bǝ̀ ń yà ń yě bǝ̀ Yi nyí-bwǝl ré t'â la kwǎrh yé. 12 Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce Abǝraham yàl nàmbal mǝ̀dù sásá, ǹdǝ́ ń yà ń cɛ n bwǝlse cu ga, ń nɔ nɛ̀mɛ́ nánjǝ̀jóló ǹdǝ cã̀mǝ́sɔ̌rh ta dɛ̃̌, ǹdǝ nyɔ̀rhɔ́ ta mwǝ̃́ nyí ni. Lò lò wàr bɛ̀ ń la gál n nǝ bǝ̀ yó yé. 13 Sǝ lyì bí bǝ̀myɛ́ gakó cù bǝ̀ Yi-ni-zhú mú wẽ́. Bǝ̀ yǝ̀ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ Yi y'à bwǝl rǝ̀ nyí mú nɛ yé, sǝ bǝ̀ nɔ rɛ pyépyé bǝ̀ Yi-ni-zhú mú wẽ́. Sǝ rǝ̀myɛ́ ce bǝ̀ y'à n'ê byili bǝ̀ bǝ̀myɛ́ wɔ́ zhǝlǝ ǹdǝ́ sɔ́m-zhǝ̀lnǝ̀ cɛ yó. 14 Bǝ̀ gǝ́ wò èta mɔ́ n'ê byili pamparɛ̃ɛ̃ bǝ̀ bǝ̀ n'ê pyà bǝ̀ da-dǒ. 15 È dǝ̀ cɔ w kɔ̀bɔ́ bǝ̀ du bǝ yẽ̌ mó yò bǝ̀ zɔ̀m yé. È gǝ wɔ́ òmyɛ́ yò bǝ̀ bùlǝ̀, bǝ̀ y'à wɔ̌ bǝ̀ b'a kwɛ̃̀ bǝ vò gàà. 16 Sǝ zhǝ̀nà, bǝ̀ pyà da-dǒ kɔ̀bɔ́ ò càn du. Wɔ́ Arǝzana. Rǝ̀myɛ́ ce, Yi shɛ̀nɛ́, rǝ̀ yǝ̀ cìzhìl dùr, bǝ̀ bǝ̀ byẽ̌ de bǝ̀ bǝ̀ Yi yé, bǝ̀ rǝ̀ tɛnɛ cɔ òdù dɛ̃̌ Arǝzana w rǝ cĩ́ bi. 17 Yi gǝ́ y'à zhẽ̀ Abǝraham bǝ̀ ń zǝ ń byì-dùwǝ̀ Yǝzakɛ n mǝ n zwǝ́l vwĩ̀ n pǝ rɛ mɔ́, wɔ́ ń Yi-ni-zhú mú mǝ̀ ce ń yà ń shɛ̀nɛ́ ń la mɔ zwǝ́l. 18 E jà Yi y'à bwǝl nyí Abǝraham nɛ rǝ wɔ̀: «Wɔ́ Yǝzakɛ ń mà n nǝ nɛ̀mɛ́ nánzhǝzhɔ̌ bǝ yǝ̀ ǹmyɛ́ dwí.» 19 Abǝraham yà ń nǝ́ ń zwẽ nyí zhǝ̀n ga bǝ̀ Yi wɔ̌ rǝ̀ b'a bwìrhì cùùrì. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce Yi k'a pɔ̃ ń byǐ mú, sǝ kɔn nyɛ̌ ǹdǝ wɔ́ bwírhí ń bwìrhì ta. 20 Yǝzakɛ yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce n bwǝl kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ y'à gwẽ̌ bàn n pǝ Zhakɔɔbɛ ǹdǝ́ Ezǝyu ni. 21 Zhakɔɔbɛ yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, ń cu mú gǝ́ tú e bwǝlse, ń bwǝl cɛ̀nɛ̀ n pǝ Zhozefu byǎ bɛ́ nɛ n twèlé dwã nɛ, n zɛ̃̀ n cìì ń dǝ̀-dɔ̀lɔ̀ w tɛ̃́ n wùlì tɛ̃́ n cèrhé Yi. 22 Zhozefu yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, ń gǝ́ tú ń la cú, n zɔ̀m yi rí tɛ̀bɛ́ Esǝrayɛl lyì bí la Ezhibti ní zhǐr mó yò, n zɛ̃̀ n byili bǝ̀ gǝ́ mǝ̌ sǝ bǝ wɛ̀rhɛ́ mɔ nɛ́ ǹdǝ́ ń gǝ tú ń cùwǝ̀. 23 Muyiisi ná ǹdǝ́ ń da y'à zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, bǝ̀ gǝ́ lùl mò, bǝ shèè mò cànsɛ̀ sǝ̀tɔ̀. Bǝ̀ pwírí ń wɔ́ ébɔ́. Bǝ̀ yǝ̀ ywẽ dùr ǹdǝ́ pyɔ̌ mɔ́ nyǝ́ né cõ yé. 24 Muyiisi yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, ń gǝ́ tú n jǐrh námpwǝ̌l yi ní, ń yà ń bǝ shɛ̀ bǝ̀ bǝ̀ wál bǝ̀ wɔ́ Ezhibti lyì pyɔ̌ Faraɔ̃ bǝ̀kɔ́ byǐ ǹdǝ́ mɔ yé. 25 Ń gǝ́ shɛ̀nɛ́ n tó Yi dwí rí ni n zù nɔ̀nɔ̀ wẽ́ mó cɔ̃̀ ń gǝ nɔ wu-nyɔ̃̀ yǝ̀-bǝlɔ̀lɔ́ wẽ́ o j'à t'â la dɔnɔ yé. 26 Ń pwírí bǝ̀, ń gǝ nɔ fulsi ǹdǝ bǝ̀ gǝ́ mǝ̌ sǝ bǝ wɛ̀rhɛ́ Kristǝ né mó zhe kùr dɛ̃́dɛ̃́ du Ezhibti nǝ̀cɛ̀ndɛ́, bǝ̀ ń yà ń nǝ́ ń tɛ́rɛ́ kwǎndɛ́ tɛ̀bɛ́ ń la nɔ nǝkɔl mɔ́ yò. 27 Wɔ́ ń gǝ́ yà ń zhí Yi ni mú è ce, ń yǝ̀ pyɔ̌ mɔ́ ywẽ dùr ǹdǝ́ Ezhibti ní zhǐr yé. Ń yà ń zhí Yi ni kẽkẽ. Kɔn y'à nyɛ̌ ǹdǝ ń yírhǝ́ y'à nǝ Yi rí lò yírhǝ́ wàr nǝ̀ nɛ mɔ́ ta. 28 È k'ê wɔ́ ń gǝ́ yà ń zhí Yi ni mú è ce, n ce Esǝrayɛl lyì bí wɛ̀rhɛ́ Pakɛ címsí, bǝ zhɛ́rhɛ́ vwàmá nɛ́ jal mɔ́ bǝ̀ étwí-ènyǝ́ né yó, mùnì ga màlɛ́ka y è la Ezhibti lyì bí byì-cɛsɛ́ gu mú bǝ̀k'a gu Esǝrayɛl lyì bí byì-cɛsɛ́ yé. 29 Esǝrayɛl lyì bí y'à zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce bǝ byɛrhɛ mwǝ̃́ y nánshɔ̃̀ w ǹdǝ wɔ́ cǝ-kùlì ta. Sǝ Ezhibti lyì bí gǝ́ tú bǝ yí bǝ zù bǝ̀ la byɔrhɔ, nɛ̃̌ mɔ́ j'a mɔ́lɛ́ bɛ. 30 Esǝrayɛl lyì bí y'à zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce bǝ̀ zhǝ̀l bǝ kǝ́kɛ́lɛ́ Zheriko dwã nyàlpyɛ̀, byílí y è y'à kǝ́kɛ́lɛ́ cɔ w mɔ́ gakó j'a ló tɛ̃́. 31 Kǝ-nǝ̀fòló Arayaabɛ yà ń zhí Yi ni. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce ń yǝ̀ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à cẽ Yi nyí ni mú ni tó n cì yé, bǝ̀ ń yà ń zwẽ Esǝrayɛl lyì bí bǝ̀ y'à twĩ̀ bǝ̀ bǝ̀ zhǝl bǝ byɛ́lɛ́ cɔ w mɔ́ cɛ̀nɛ̀. 32 À b'a wɔ̀ bǝ̀ byè kǝ́dò? À k'â t'â la yé nɔ a zɔ̀m Zhǝdǝyɔ̃ ǹdǝ́ Barakɛ, ǹdǝ́ Samǝsɔ̃, ǹdǝ́ Zhǝfǝte, ǹdǝ́ Dǝvyidi ǹdǝ́ Samǝwǝǝ, e súlí Yi nyì-zwennǝ bé yò kǝ́dò yé. 33 Bǝ̀myɛ́ gakó gǝ́ y'à zhí Yi ni mú ce, bǝ̀ bú ǹdǝ́ tǝnǝ̀rh bǝ ŋwɛ̀nɛ́ sǝ̀ lyì bí; bǝ wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ wɔ́ cángá; bǝ nǝ kɔn dɛ̀bɛ́ Yi y'à bwǝl be rǝ̀ nyí mú; bǝ zǝ bwaarɛ bǝ pyi rǝ̀ nyǝ́; 34 bǝ cì myìn-zhù nánfɔ̀lɔ̀; bǝ̀ y'à la bɛ gu ǹdǝ́ búlǝ́ shú, sǝ bǝ̀ lú; bǝ̀ y'à bǝ jàn zhe yé, sǝ Yi pɔ bɛ jàn; bǝ zɔ wu-jɔ̀, bǝ ŋwɛ̀nɛ́ bǝ jì bǝ̀ zwǝ̀ bé búlǝ́ né yi ní. 35 Kana jàlà myɛ y'à zhí Yi ni. Rǝ̀myɛ́ ce bǝ̀ nɔ bǝ̀ lyì bí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à cù mú bǝ̀ k'a bwìrhì. Bǝ̀ nwɛ̀nɛ̀ lyì dwã myɛ; bǝ̀ yǝ̀ pyà sǝ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à n'ê nwɛ̀nɛ̀ bɛ̀ mɔ́ dwĩ̀ bì yé, kɔn m'e yí bǝ gu bi. Bǝ̀ y'à yě bǝ̀ bǝ̀ m'a nǝ nyǔ nántwǝ̌ bǝ̀ cu mú kwã nɛ́. 36 Lyì jàlà myɛ shɛ̀nɛ́ fuuli; bǝ mà bɛ̀ ǹdǝ́ dànǝ̀shàárɛ; bǝ lyẽ jàlà ǹdǝ́ nyáná, bǝ ce be byǝ̀nǝ́-jù wǝ̀. 37 Bǝ zǝ nǝ́kulǝ bǝ dul jàlà bǝ gu; bǝ gõ̀ bǝ̀ jàlà dwã w kùkùlǝ̀ nǝ̀lyè nǝ̀lyè; bǝ gu jàlà ǹdǝ́ búlǝ́ shìmì. Lyì bí nwɛ̀nɛ̀ bɛ̀ dɛ̃́dɛ̃́, bǝ wɛ̀rhɛ́ bɛ lwɛlɛ. Jàlà zǝ pyììsì tàndɛ̀ bǝ yǝ̀ kàmǝ̀-zǔrh bǝ zù; jàlà zǝ bɔ̀n tàndɛ̀ bǝ yǝ̀ kàmǝ̀-zǔrh bǝ zù. Bǝ̀ y'à k'ê bǝ kaka zhe yé. 38 Lũ w y'à k'ê bǝ nyɛ̀ ǹdǝ́ bɛ yé. Bǝ̀ y'à n'ê yiyiri dɛ̃̌ jààsɛ́ gakó; bǝ̀ zhǝ̀l gɔ-elũ èpwǝ̀ǝ̀lè wǝ̀, bǝ vò pyàr wà, bǝ zù myǝ̀lǝ́ wǝ, bǝ zù gwáárɛ wa. 39 Wɔ́ bǝ̀ Yi-ni-zhú mú è ce Yi byili bǝ̀ bǝ̀ sú rǝ̀ yírhǝ́. Bǝ j'à yǝ̀ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ rǝ̀ y'à bwǝl rǝ̀ nyí mú nɛ yé, 40 bǝ̀ Yi y'à tɛnɛ kɔ̀-ècɛ̀nɛ́ rǝ̀ n'ê yǎl rǝ wɛ̀rhɛ́ nǝ́myɛ̌ yil du. Rǝ̀myɛ́ ce, rǝ̀ y'à t'â yǎl bǝ̀ bǝ̀ dúdú nǝ rǝ̀ cɛ̀nɛ̀ rɛ́ námpúm, ǹdǝ́ è gǝ dǝ̀ nǝ́myɛ̌ ǹdǝ́ bǝ̀myɛ́ ga yé.