Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 10

1 Muyiisi nyǝ́ né wɔ́ cɛ̀nɛ̀ rɛ́ tɛ̀bɛ́ rǝ̀ bàn mɔ́ èsǝ̃̌yùlú, sǝ è dǝ̀ rǝ̀ cìcì mú yé. Nǝ̀ n'ê byili bǝ̀ bǝ̀ mǝ̌ sǝ bǝ j'â n'ê zwǝ́l vwǝ̃̀ né nǝ̀myɛ́ cìcì bǝ̀ k'â bwérhé byin byin gakó. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, nǝ̀ wàr nǝ̀ n'ê ce byɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê zwǝ́l vwǝ̃̀ né nǝ̀myɛ́ mɔ́ yǝ̀ námpúm Yi yé né yé. 2 Nǝ̀ gǝ y'à wɔ̌ nǝ̀ ce bǝ̀ yàl námpúm, bǝ̀ gǝ k'ê t'â zwǝ́l vwĩ̀ yé. Vwǝ̃̀ né nǝ̀myɛ́ gǝ vùr bǝ̀ yǝ̀-bǝlwàálɛ́, rǝ̀ yò y'à k'ê t'â la bǝ̀ wẽ́ yál yé. 3 Sǝ vwǝ̃̀ né bǝ̀ y'à n'ê zwǝ́l mó y'à ce bǝ̀ n'ê lyǐrh bǝ̀ yǝ̀-bǝlwàálɛ́ yò byin byin gakó, 4 bǝ̀ nǝ̀-byǝrh ǹdǝ́ bǝ̀-cǐlsi jal wàr yǝ̀-bǝlwàálɛ mǝ̀ la vǔr yé. 5 Rǝ̀myɛ́ ce, Kristǝ gǝ́ tú ń bàn lũ w wẽ́ yi ní, ń zɔ̀m ǹdǝ́ ń Da n wɔ̀: «Ǹ tá ǹ yǎl vwǝ̃̀ ǹdǝ́ paánsɛ yé, sǝ ǹ wɛ̀rhɛ́ numbyíní yala ń pɛ̃. 6 Ǹ tá ǹ yǎl vwàmá nɛ́ nyɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê zwǝ́l bǝ̀ ji myǐn vwĩ̀-jìlú w yó mó, ǹdǝ́ vwǝ̃̀ né nyɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê zwǝ́l yǝ̀-bǝlwàálɛ vǔr yil mó yé. 7 Rǝ̀myɛ́ yi ní, à wòwǝ̀: ‹Nyǐ ni, à Yi, à tú ǹ pùbùlǝ̀ wɔ̀rhɔ́ yilǝ, ǹdǝ bǝ̀ gǝ́ kɛ̃ ǹ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ à shò-kwã nɛ́ nɛ́.›» 8 Ń ju kùr n wɔ̀: «Ǹ tá ǹ yǎl vwǝ̃̀ ǹdǝ́ paánsɛ, ǹdǝ́ vwàmá nɛ́ nyɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê zwǝ́l bǝ̀ ji myǐn vwĩ̀-jìlú w yó mó, ǹdǝ́ vwǝ̃̀ né nyɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê zwǝ́l yǝ̀-bǝlwàálɛ vǔr yil mó yé.» E jà bǝ̀ n'ê zwǝ́l vwǝ̃̀ né nǝ̀myɛ́ mɔ́ gakó ǹdǝ nyǝ́ né gǝ́ n'ê byili ní. 9 N zɛ̃̀ n kǝ́ n wɔ̀: «Nyǐ ni, à tú ǹ pùbùlǝ̀ wɔ̀rhɔ́ yilǝ.» Èta, Kristǝ ce shãã ga vwǝ̃̀ né jé, sǝ ńmyɛ̌ vwĩ̀ rí k'â zhǐ nǝ̀myɛ́ gakó jàà wà. 10 Yezu Kristǝ pɔ ń yala nɛ́ twǝr rǝ̀dù sá, twéé gakó yilǝ, n mǝ n pyìrh Yi pùbùlǝ̀ né. Ń vùr nǝ́ yǝ̀-bǝlwàálɛ́, n ce nǝ́ jǐrh náàcɛ̀nà námpúm. 11 Vwĩ̀-zwǝ́lnǝ gakó nǝ́ ń zhì dɛ̃̌ Yi kòrhó w wẽ́ ń mǝ́ ń twĩ̀ Yi tum dí. Bǝ̀ n'ê zwǝ́l vwǝ̃̀, sǝ wɔ́ nǝ̀myɛ́ mɔ́ cìcì bǝ̀ n'ê zwǝ́l bǝ̀ k'â bwérhé. Sǝ nǝ̀ wàr nǝ̀ m'a vùr yǝ̀-bǝlɔ̀lɔ́ gaga yé. 12 Sǝ è gǝ wɔ́ Kristǝ yilǝ, ń pɔ ń cìn ǹdǝ vwĩ̀-kɔn ta, twǝr rǝ̀dù sá, nǝ́ yǝ̀-bǝlwàálɛ́ yilǝ. Rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, n zɛ̃̀ n vò dɛ̃̌ Arǝzana wa, ń jě Yi jǝ̀jĩ́ ni twéé gakó yilǝ, 13 ń mǝ́ ń dɛ̃̀ Yi la ce n nɔ̀ ń zwǝ̀ bé tɛ̃́ ń nǝ̀rh kùr w mó. 14 Ń tó ń cìn pɔ twǝr rǝ̀dù sá ǹdǝ vwĩ̀-kɔn ta mɔ́ dɛnnɛ n ce byɛ̀bɛ́ bǝ̀ yǝ̀-bǝlwàálɛ́ shǝ́r mó tó ń dɛnnɛ bǝ jǐrh náàcɛ̀nà námpúm. 15 Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ myɛ ju kùr e zɔ̀m rǝ̀myɛ́ yò e wɔ̀: 16 «Cǐnnǝ mó wòwǝ̀: dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ rǝ̀ bàn mɔ́ gǝ tú è yúwǝ́, à b'a ce à nyǝ́ né Esǝrayɛl lyì bí surhǝ né wẽ́, a kɛ̃ nɛ bǝ̀ wun ní wẽ́. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ rǝ̀ b'a yǝ̀ à dɔbrɛ́ à la zal ǹdǝ́ bɛ mɔ́.» 17 E zɛ̃̀ e súlí e wɔ̀: «À k'â t'â la bǝ̀ yǝ̀-bǝlwàálɛ́ ǹdǝ́ bǝ̀ dwǝ́ǝ́ré yò lyǐrh kǝ́dò yé.» 18 Sǔbri gǝ pɔ rǝ zhɛ̀, bǝ̀ k'ê bǝ vwĩ̀ zwǝ́l tum zhe yǝ̀-bǝlwàálɛ yil yé. 19 Da-byǎ, nǝ́ yě pamparɛ̃ɛ̃ bǝ̀ nǝ́ wɔ̌ nǝ́ b'ǎ tó Yezu jal mɔ́ mǝ̀ ló tɛ̃́ mɔ́ dɛnnɛ nǝ́ zù jàà y kɛ̀bɛ́ è càn dɛ̃́dɛ̃́ du mú wẽ́. 20 Ń púl sɔ́má nándwǝ̃̀ n pǝ nǝ́ba, è wɔ́ nyǔ sɔ́má. È n'ê tó gɔ̀nɔ̀ w ò bɔ̀n Yi kòrhó w dwã w mɔ́ wẽ́. Rǝ̀myɛ́ wɔ́ ń cìcì yala nɛ́ myɔrhɔ. 21 Nǝ́ zhe vwĩ̀-zwǝ́lnǝ náncɛ, wɔ́ ńmyɛ̌ ń cǐ Yi kɛ̀lɛ́ yá. 22 Bà-nà nǝ́ bwǝlse Yi ni ǹdǝ́ wu òdù, nǝ́ zhí ri ǹdǝ́ nǝ́ wun gakó, ǹdǝ́ wu kɔ̀bɔ́ ò bǝ lwɛlɛ dwí-byǐ zhe, ǹdǝ́ yala nyɛ̀bɛ́ bǝ̀ shàrh ǹdǝ́ nɛ̃̌ zwẽ́zwẽ́. 23 Za-na nǝ́ zǝ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ nǝ́ bwǝ̀l rǝ̀ yò w nǝ́ r'é dɛ̃̀ mɔ́ kẽkẽ, bǝ̀ Yi b'a pyìrh kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ rǝ̀ bwǝl rǝ̀ nyí bǝ̀ rǝ̀ la nǝ́ba pɔ mɔ́. 24 Sɛ̃-na nǝ́ sɛ̃ dwã nɛ, nǝ́ zǝ dwã wun ni, nǝ́ swéné dwã ǹdǝ́ tumǝ nyɛ̀bɛ́ nǝ̀ càn. 25 Nǝ́ bǝ̀k'á kwàrh nǝ́ dwã-gùúlí jàà y wẽ́ zhǝl ǹdǝ lyì bí jàlà gǝ́ myɛrhɛ bǝ̀ k'ê t'â zhǝ̀l mó ta yé. Nǝ́ mǝ̌ sǝ nǝ́ r'é sɛ̃ dwã nɛ twéé twéé, b'ǎ nǝ bǝ̀ Cǐnnǝ mó dɛ̃ rɛ́ bwǝlse. 26 Nǝ́ yě zhǝ̀n rɛ́ gǝ́ wɔ́ nɛ́. Rǝ̀myɛ́ ce, nǝ́ gǝ gwẽ̌ cǝ̀ǝ̀lè nǝ́ r'é wɛ̀rhɛ́ yǝ̀-bǝlwàálɛ ǹdǝ́ bǝ̀cà, sǝ́ nyǐ vwĩ̀ dõ k'ê tɛ̀nɛ́ rǝ̀ la rɛ vǔr yé. 27 Wɔ́ wu-zɛ̃̀ɛ̃́ dúdú è m'a zhe nǝ́ba nǝ́ m'é dɛ̃̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ bàn mɔ́. Kɔn rɛ́ rǝ̀myɛ́ mɔ́ wɔ́ lyì bí bùrsí kɔ́ ǹdǝ́ myìn-cɔ̀lɔ̀ w ò la Yi zwǝ̀ bé jú mú. 28 Lò mɔ̀bɔ́ gakó ń yà ń cẽ Muyiisi nyǝ́ né, lyì bǝ̀lyè ráá bǝ̀tɔ̀ zɛ̃̀ bǝ yǝ̀ ń yò w zhǝ̀n-cìnǝ́, bǝ̀ n'ê gwi rǝ̀-ná-cí. Bǝ̀ t'â dùr ń nɔ̀nɔ̀ yé. 29 Rǝ̀myɛ́ ce, lwar-na bǝ̀ lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń nyàm Yi Byǐ mú mà n nǝ zwini nánfɔ̀lɔ̀ du, bǝ̀ ń tá ń zǝ ń jal mɔ́ Yi tó mǝ̀ dɛnnɛ rǝ zǝ dɔbrɛ mɔ́ ń mǝ́ ń yàl kɔ̀-twǝ̌, e jà wɔ́ mǝ̀myɛ́ dɛnnɛ ń yǝ̀-bǝlwàálɛ́ tó né rǝ shǝ́r n jǐrh wárhgáá. Kɔn súlí myɛ, ń nǝ́ ń tùrh Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́, sǝ wɔ́ èmyɛ́ è ce nǝ́ lwar bǝ̀ Yi wɔ́ wu-bɔ̀nɔ̀ cǝ́bal. 30 Zhǝ̀nà, nǝ́ yě bǝ̀ Yi wòwǝ̀: «Wɔ́ àmyɛ́ à cǐ bùrsí bǔr mó. À n'â kɛ́ lò gakó bùrsì ǹdǝ kɔn gǝ́ mǝ̌ nɛ́.» N kǝ́ n súlí n wɔ̀: «Cǐnnǝ mó mà n kǝ́ ń lyì bí bùrsì.» 31 Lò mɔ̀bɔ́ ń wɛ̀rhɛ́ rǝ̀myɛ́, ń gǝ tu Yi nã́nyì y jɔ̃̀ wà, zwini nánfɔ̀lɔ̀ b'a zǝ mɔ! 32 Lyǐrh-nǝ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ ába shãã ga, á gǝ́ zù Yi pwẽ̀ ré wẽ́ yi ní mú yò. Á ju kùr á nwɛ̀nɛ̀ dɛ̃́dɛ̃́, sǝ á pyɛ́nɛ́ á zhì á nà yó kẽkẽ, á m'á bú búlǝ́ né nǝ̀myɛ́. 33 Bǝ̀ tùrh á jàlà, bǝ nwɛ̀nɛ̀ bɛ̀ lyì bí gakó yírh wǝ, sǝ á jàlà myɛ y'ǎ n'á sɛ̃ lyì bí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à n'ê nwɛ̀nɛ̀ èta mɔ́ nɛ. 34 Zhǝ̀nà, á tó byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à co byǝ̀nǝ́-jù w mú myɛ nɛ á nwɛ̀nɛ̀, á shɛ̀nɛ́ ǹdǝ́ wu-nyɔ̃̀ bǝ zǝ ába bǝ zwẽ á jɛ̃̀-kɔn rɛ́ gakó, b'ǎ yě b'ǎ zhe nǝ̀cɛ̀ndɛ̀ nánfɔ̀lɔ̀ rǝ̀ ŋwɛ́nɛ́ twéé twéé 35 Á bǝ̀k'á gǝ á wun yé, b'ǎ m'ǎ tó rǝ̀myɛ́ dɛnnɛ á nǝ pɛnɛ́ nánfɔ̀lɔ̀. 36 Wɛ̀rhɛ́-na Yi pùbùlǝ̀ ǹdǝ́ cìn-pyɔ́nɔ́, mùnì á nǝ kɔn dɛ̀bɛ́ Yi bwǝl rǝ̀ nyí bǝ̀ rǝ̀ la ába pɔ mɔ́. 37 Bǝ̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bǝ wɔ̀: «È dǎl námpɔ́lɛ́ɛ́, mɔ̀bɔ́ ń mǝ̌ sǝ n bǝ̀ mɔ́ bànà; ń tá ń la dɔnɔ yé. 38 Lò mɔ̀bɔ́ ǹ zhí àmyɛ́ nɛ, ǹ kǝ́ ǹ bǝ dóó zhe yé; ǹ Yi-ni-zhú mú b'a ce ń nǝ nyǔ. Sǝ ǹ gǝ yẽ̌ àmyɛ́ nɛ zhú mú ni, à k'â t'â la ǹ sõ cilu yé.» 39 Nǝ́myɛ̌ zhí Yi ni, nǝ́ m'ǎ nǝ vwǎrh. Nǝ́ tɛ̀nɛ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ yẽ̌ bǝ̀ Yi-ni-zhú mú ni bǝ jé mó wẽ́ yé.