Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 9

1 Saba pyə̀-kɛ̃ mɔ́ nyɛ̀ɛ̀ Saləmɔ yil ré rə̀ y'à du mú yò. N zɛ̃̀ n bə̀ Zhərəzalɛm ń la mɔ zhõ̀ ǹdə́ səswalsɛ shɛ̀bɛ́ sə̀ zum n mə n nyǐ ń lárma mɔ́ gə́ yú má. Ń yà ń tú ǹdə́ lyì-zhǎ ń kwã nɛ́ e súlí yómde rə̀ zhĩ nǔrh sǝ̀ lwẽ́ nã́nyǝ̀nyɛ̀lɛ́ ǹdə́ sánə́má nánzhəzhɔ̌ e súlí nə́kulə nyɛ̀bɛ́ nə̀ càn. Ń gə́ tú n bə̀ n yí Saləmɔ sõ, ń pul n wu n zhərh ǹdə́ mɔ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ gakó rə̀ y'à ŋwɛ́nɛ́ ń wẽ́ mó yó. 2 Sə Saləmɔ lyár ń bwèésé gakó n pɔ̃: bwə̀rhə́ èdù ga y'à tɛ̀nɛ́ è zɔ zwini ń yilə, n zɛ̃̀ ń yə̀ y ŋwɛ̀nɛ́ n lyár yé. 3 Saba pyə̀-kɛ̃ mɔ́ gə́ nɔ Saləmɔ lárma mɔ́ ǹdə́ kɛ̀lɛ́ y ń lù mú 4 ǹdə́ kùjú w kɔ̀bɔ́ ń nə́ ń jí mú ǹdə́ ń tùntùnnə bé jì-zɔ̃̀rsɛ́ ǹdə́ bə̀ gə́ y'à n'ê twĩ̀ tum rí ní e súlí bə̀ gàndɛ́ ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ y'à n'ê pɛ sɛ̃́ mɔ́ mɔ́ ǹdə́ bə̀ gàndɛ́, e súlí vwə̃̀ námpúmə́ cɛ̃́ɛ̃́ nyɛ̀bɛ́ ń yà ń nə́ ń zwə́l Cinu jì y wẽ́ mó, ń wu j'a zɛ̃̀ dɛ̃́dɛ̃́. 5 N zɛ̃̀ n wɔ̀ pyɔ̌ mɔ́ nɛ: «Kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ à y'à nyɛ̀ɛ̀ à da-dǒ w w ǹ zɔ̀mà nɛ́ ǹdə́ ǹ lárma mɔ́ shò kwã nɛ́ mɔ́ zhə̀n ga wɔ́ zhə̀nà. 6 À y'à t'â zwẽ nyí bə̀ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ y'à n'ê wə̀l mó y'à wɔ́ zhə̀n yé, à gə́ y'à gwẽ̌ yə̀ twí a nə ǹdə́ à yírhə́ mó yilə. E jà nyǐ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ y'à cĩ́ ni mú gaga mɔ́ yə̀ ǹ lárma mɔ́ jɛ́nɛ́ rɛ́ kə̀kàlà myɛ cìcì yí yé! Ǹ yil ré còrhó w du kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ à y'à nyɛ̀ɛ̀ bə̀ n'ê zɔ̀m mɔ́ dɛ̃́dɛ̃́. 7 Ǹ kɛ̀lɛ́ y lyì bí wɔ́ yó-nyɔ̃̀ cìnə́, ǹ tùntùnnə bé wɔ́ yó-nyɔ̃̀ cìnə́, bə̀myɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ j'â ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ́ twéé gakó mó, bə̀ j'â n'ê cili ǹ lárma zɔ̀mà nɛ́ mɔ́. 8 Bə̀ Cinu ǹ Yi rí ń swéné mó n zɛ̃̀ n cír mú ǹ wɔ́ pyɔ̌, n cĩ́ mú ń pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ də̀gwã y yó ǹ la tũ̌ ń pɔ̃ mɔ́, nə còrhó. Wɔ́ ǹ Yi rí gə́ só Esərayɛl lyì byǎ bɛ́, rə zɛ̃̀ rə̀ n'ê yǎl rə ce bə̀ j'â ŋwɛ́nɛ́ kɔn m'ê la gaga mɔ́ yilə, rə̀ cír mú ǹ wɔ́ pyɔ̌, rə ce bə̀ yé né mùnì ga ń kál bɛ ǹdə kɔn gə́ mə̌ sə rə tó né, sə́ súlí ń kál bɛ ǹdə cángá tũ̀twĩ̀ĩ̀ rí gə́ n'ê yǎl nɛ́.» 9 Saba pyə̀-kɛ̃ mɔ́ zɛ̃̀ n kwè sánə́má mə̀ yú cəə́lé mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ rə̀tɔ̀ ǹdə́ zwã̌-ànu (3 500), e súlí nǔrh sǝ̀ lwẽ́ nã́nyǝ̀nyɛ̀lɛ́ nánzhəzhɔ̌ ǹdə́ nə́kulə nyɛ̀bɛ́ nə̀ càn, n pə pyɔ̌ Saləmɔ nɛ. Saləmɔ kə́ ń yə̀ nǔrh sǝ̀ lwẽ́ nã́nyǝ̀nyɛ̀lɛ́ nánzhəzhɔ̌ w Saba pyə̀-kɛ̃ mɔ́ pɔ mɔ mɔ́ dwí rí nɛ gaga, bə̀ zə bə b'e pɔ̃ yé. 10 10 Yəram tùntùnnə bé ǹdə́ Saləmɔ nyə̀ná bɛ́ bə̀ y'à zə sánə́má mɔ́ bə shí Ofyííri bə bə̀ mɔ́ myɛ y'à súlí bə zhĩ santaalɛa dǎr ǹdə́ nə́kulə nyɛ̀bɛ́ nə̀ càn bə m'e bà. 11 Pyɔ̌ Saləmɔ sə̀ santaalɛ dǎr rɛ́ n mə n zù Cinu jì y ǹdə́ ń cìcì jì y wu w tɛ̃́ mɔ́, n súli n sə̀ bwàárɛ ǹdə́ zɔ̀n, núnnə bé yilə. Bə̀ y'à gwẽ̌ yə̀ rə̀myɛ́ dwí rí nɛ Zhəda tənà y w yé. 12 Pyɔ̌ Saləmɔ pɔ Saba pyə̀-kɛ̃ mɔ́ nɛ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ gakó rə̀ shil zɔ mɔ n zɛ̃̀ n lwə̀l mo mó, rə búl rə dwini tɛ̀bɛ́ ń zɔ n bə̀ n pɔ̃ mɔ́. Rə̀myɛ́ kwã, pyə̀-kɛ̃ mɔ́ k'a kwɛ̃̀ n vò ń tənà y wa, ńmyɛ̌ ǹdə́ ń tùntùnnə bé. 13 Sánə́má mɔ́ mɔ̀bɔ́ bə̀ y'à n'ê twí bə̀ pɛ Saləmɔ nɛ byin rə̀dù wẽ́ gakó dùmì rí y'à wɔ́ tɔ́nnɛbá shí-èlyè, 14 e jà mɔ̀bɔ́ sɔ́m-zhə̀lnə̀ bé ǹdə́ dɔ̌lna bɛ́ y'à n'ê pɛ mɔ mɔ́ twə́r y'à tɛ̀nɛ́ yé. Arəbyi pyǎ bɛ́ gakó ǹdə́ tənà y kə̀kàlsɛ́ yó-cìnə́ bé y'à n'ê zal sánə́má ǹdə́ sə̀byì-kùlì bə̀ twí bə̀ pɛ mɔ. 15 Pyɔ̌ Saləmɔ ce bə zə wẽ̀ bə gùlí sánə́má nɛ bə zùrhì nə̀kwə̀r nánfwààlɛ zwã̌-àlyè. Nə̀kò òdù gakó y'à zùrhì ǹdə́ sánə́má cəə́le tə̀ldù; 16 e súlí rə̀ námpɔ́lsɛ zwã̌-àtɔ̀ rə̀myɛ myɛ zùrhì ǹdə́ sánə́má mə̀ gùlí ǹdə́ wẽ̀ dwã. Námpɔ́lɛ́ èdù gakó y'à zùrhì ǹdə́ sánə́má cəə́le rə̀tɔ̀. N zɛ̃̀ n kwè re n cĩ́ Lyəbã Tú w jì y wẽ́. 17 Pyɔ̌ mɔ́ súlí n wɛ̀rhɛ́ pyɛ̀lɛ̀ də̀gwã́ nánfwɛ̀lɛ̀ bə zə nàntú yə́-byələ bə m'e cĩ́ bɔ́bwár wẽ̀ è yó, bə súlí bə yə̌l sánə́má mɔ̀bɔ́ mə̀ càn bə m'e fwàl ya. 18 Pyɛ̀lɛ̀ də̀gwã́ y èmyɛ́ mɔ́ y'à cĩ́ byúlú òdù yó, ò zhe nə̀rh-cṹ-byílsi shə̀ldù ò yó jíl yilə. Nə̀rh cṹ jàà è y'à zùrhì ǹdə́ sánə́má y'à zhí də̀gwã́ y nɛ. È y'à zhe jɛ̀rh cṹ jàà è jə̀-jĩ́ ǹdə́ è jə̀-gwã̀ ga sõ, bwaarɛ rə̀lyè bə̀ sə̀l y'à zhǐ dɛ̃̌ jɛ̀rh cṹ jààsɛ́ yala nɛ. 19 Bwaarɛ shí ǹdə́ rə̀lyè èsã̌yùúli y'à zhǐ byúlú w yó jíl nèsé cṹ byílsí shə̀ldù y yó, bwaarɛ tə̀ldù jə̀-gwã̀ nɛ, bwaarɛ tə̀ldù jə̀-jĩ́ ni. Rə̀myɛ́ dwí rí gwẽ̌ yə̀ wɛ̀rhɛ́ tənà èdù ga wẽ́ gaga yé. 20 Pyɔ̌ Saləmɔ kǎzɔ̀má bɛ́ gakó y'à zùrhì ǹdə́ sánə́má, Lyəbã Tú w jì y wẽ̀ ré myɛ y'à zùrhì ǹdə́ sánə́má mɔ̀bɔ́ mə̀ càn. Wẽ̀ ré rə̀myɛ́ òdù ga yə̀ zùrhì ǹdə́ sə̀byì-kùlì yé, bə̀ pyɔ̌ Saləmɔ yi ní, bə̀ y'à t'â nyǐ sə̀byì-kùlì y ǹdə wɔ́ kɔn tɛ̀bɛ́ rə̀ zhe kùr ta yé. 21 Pyɔ̌ mɔ́ yà ń zhe bǔ-bwələ nə̀ n'ê zhə̀l Tərəshiisi, Yəram tùntùnnə bé bə̀ y'à n'ê nyǐ nə̀ yò; sə byinə nə̀tɔ̀ gakó Tərəshiisi bǔ-bwələ né y'à n'ê zhĩ sánə́má ǹdə́ sə̀byì-kùlì ǹdə́ nàntú yə́-byələ e súlí pyɔ̌ cə́lnə nə̀ m'ê kwɛ̃̀ nə̀ twí. 22 Pyɔ̌ Saləmɔ yil ré tú rə bə̀ rə du dɛ̃́dɛ̃́ dwini lũ w pyǎ bɛ́ gakó lyə́m lyə́m, ń nə̀cɛ̀ndɛ́ ǹdə́ ń lárma mɔ́ yilə. 23 Lũ w pyǎ bɛ́ gakó y'à j'a zɛ̃̀ bə̀ n'ê pyà sə bə nə mɔ, mùnì ga bə cili lárma mɔ̀bɔ́ Yi y'à pɔ mɔ mɔ́ zɔ̀mà nɛ́. 24 Byin byin gakó lyì bí bə̀myɛ́ mə̀dù mə̀dù gakó yà ń nə́ ń twí ń pɛ mɔ ń pɛnɛ́ yá: wẽ̀ rə̀ zùrhì ǹdə́ sə̀byì-kùlì ráá sánə́má ǹdə́ gàndɛ ǹdə́ búlə́ wẽ̀ ǹdə́ nǔrh sǝ̀ lwẽ́ nã́nyǝ̀nyɛ̀lɛ́ e súlí shəshərh ǹdə́ bə̀nərh. 25 Saləmɔ yà ń zhe eshə-jilə mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ rə̀na (4 000), ǹdə́ búlə́ eshə-vwə̃tur e súlí eshə-jòmnə mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ shí ǹdə́ rə̀lyè (12 000). N ce rə̀ jàlà vò rə̀ ŋwɛ́nɛ́ cɛmɛ nɛ́ nyɛ̀bɛ́ ń tɛnɛ jààsɛ̀ nə̀ wẽ́, rə̀ yil mú wẽ́; rə̀ jàlà mɛ̃ Zhərəzalɛm nɛ́, ń yala nɛ. 26 Ń cìní pyǎ bɛ́ gakó, kɔn zhì Efəratɛ bù-fwɛ̀lɛ̀ y nɛ e m'e yí Shilisəti lyì bí tənà y ǹdə́ Ezhibti tənà y swɛ̃́ rɛ́ nɛ. 27 Pyɔ̌ mɔ́ ce sə̀byì-kùlì y y'à j'â pyě tɛ̃́ ǹdə nə́kulə né ta, sɛ́ɛ́dərɛbá myɛ y'à j'â já ǹdə pyàr rɛ́ kùr w pyǎlsɛ́ nyí rí shəkəmɔ́ɔ́rɛbá ta, Zhərəzalɛm nɛ́. 28 Saləmɔ shəshesé y'à wɔ́ Ezhibti ǹdə́ tənèsé gakó w sə̀ y'à n'ê shí ní. 29 Tumə dwã nyɛ̀bɛ́ Saləmɔ súlí n twĩ̀ mú, nə̀ nã́yə́ə́ né ǹdə́ nə̀ nánkwaá nɛ́ ga, yə̀ kɛ̃ Yi nyì-zwennə Natã Tumə né sɛ́bɛ́ rɛ́ ǹdə́ Shilo lyì bal Ayəya sɛ́bɛ́ rɛ́ e súlí kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ Yi nyì-zwennə Yədo nɔ mɔ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ nə̀ n'ê zɔ̀m Nəbaatɛ byǐ Zhərɔbwam yò mó wẽ́ nà? 30 Saləmɔ jòm Zhərəzalɛm nɛ́ n mə n cìní Esərayɛl lyì byǎ bɛ́ púlə́púlə́ byinə shə́-èna. 31 Saləmɔ tú n bə̀ n cì, bə ce mo ń da Dəvyidi Pyə̀-cɔ w wa. Ń byǐ Orɔbwam jǐrh pyɔ̌ ń jàà wa.