Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 24

1 Zhɔwaasɛ jǐrh pyɔ̌ ǹdə́ ń yà ń zhe byinə nyàlpyɛ̀. Sə ń jòm Zhərəzalɛm nɛ́ n mə n jí pyɛ̀lɛ̀ rɛ́, byinə shə́-èna. Ń ná mɔ́ yà ń wɔ́ Bɛɛr-Shəba lyì bə̀kɔ́, ń yà ń yíl Shəbya. 2 Zhɔwaasɛ wɛ̀rhɛ́ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ y'à wɔ́ cángá Cinu yírh w vwĩ̀-zwə́lnə Yɔyada nyǔ mú púlə́púlə́ yi ní. 3 Yɔyada jí kana bə̀lyè n pə Zhɔwaasɛ nɛ, Zhɔwaasɛ zə bɛ n lù bala-byǎ ǹdə́ kana-byǎ. 4 Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Zhɔwaasɛ pyà Cinu jì y kɔrhɔ ǹdə́ ń wu gakó. 5 Ń byẽ̀ vwĩ̀-zwə́lnə bé ǹdə́ Levyi dwí rí lyì bí n cĩ́ dwã yó, n wɔ̀ bɛ: «Zhəl-nə Zhəda cɛmɛ nɛ́ wẽ́, sə á zwẽ sə̀byì-kùlì Esərayɛl lyì byǎ bɛ́ gakó sõ á Yi rí jì y kɔrhɔ byin byin gakó yilə. Ce-nə jàn nɛ́ á wɛ̀rhɛ́ làlà!» Sə Levyi dwí rí lyì bí j'â yə̀ jàn nɛ́ ce bə wɛ̀rhɛ́ làlà yé. 6 Rə̀myɛ́ ce, pyɔ̌ mɔ́ byẽ̀ vwĩ̀-zwə́lnə náncɛ Yɔyada, n zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ: «Bə̀kɔ́n yil ǹ nə yə̀ Levyi dwí rí lyì bí byã nɛ zal, bə zə myə̌l-kwǎndɛ́ Yi tùntùnnə Muyiisi ǹdə́ Esərayɛl lyì byǎ bɛ́ bə̀ y'à tú dwã yó ce bə̀ n'ê pɛ dɔbrɛ nyə́ né kòrhó w yil mú, bə m'e shí Zhəda ǹdə́ Zhərəzalɛm bə m'e bà? 7 Nyǐ Atəlyi, kə-bəlwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ ǹdə́ è byǎ bɛ́ yẽ̌ Yi jì y ni e cɔ̀. E súlí myɛ, bə̀ gaga mɔ́ kwè Cinu jì y wẽ̀ ré bə̀ y'à pɔ Yi ni mú bə m'e cèrhé Baaləbá.» 8 Pyɔ̌ mɔ́ pə nyí bə̀ bə̀ wɛ̀rhɛ́ sə̀byǎ-kùlkṍ sə bə cĩ́ w pwẽ̀ ne, Cinu Yi jì y étwí-ènyí rí ni, 9 sə bə bwə̀l bə byili Zhəda ǹdə́ Zhərəzalɛm nɛ́ bə̀ bə̀ mə̌ sə bə zə myə̌l-kwǎndɛ́ tɛ̀bɛ́ Yi tùntùnnə Muyiisi ce Esərayɛl lyì byǎ bɛ́ n'ê pɛ gɔ-elũ èpòlò w w ga mɔ́ bə m'e bà. 10 Yó-cìnə́ bé gakó ǹdə́ dwí rí lyì bí gakó fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀, bə zə sə̀byì-kùlì y bə m'e bà, bə ló y kùlkṍ w w kɔn b'e yí o sú. 11 Bə̀ gə́ zɔ kùlkṍ w bə b'e pə Levyi dwí rí lyì bí ni, mùnì ga bə lwar kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ ò wẽ́ mó párá, pyɔ̌ mɔ́ yil yil yi ní, bə̀ púrí sə̀byì-kùlì y já dɛ̃́dɛ̃́ ò wẽ́, sə pyɔ̌ mɔ́ sá-kanna mɔ́ ǹdə́ vwĩ̀-zwə́lnə mó jɛ̃̀-kɔn rɛ́ yìlnə mó zɛ̃̀ bə bə̀ bə ló mə̀ gakó. Rə̀myɛ́ kwã, bə k'a ce bə b'e cĩ́ kùlkṍ w ò jàà y wa. Bə̀ y'à j'â n'ê wɛ̀rhɛ́ èta dɛ̃ gakó, sə bə̀ nɔ sə̀byì-kùlì è y'à búl è já zhə̀n zhə̀nà. 12 Pyɔ̌ mɔ́ ǹdə́ Yɔyada kwè sə̀byǐ mú bə pə lò mó mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń nyǐ tumə né yò mó ne Cinu jì tum rí yilə, bə kwè nə́kul-sə̀lnə ǹdə́ tùntùnnə bə̀ n'ê ŋwɛ́ɛ́, e súlí tùntùnnə bə̀ yě lù ǹdə́ kàmmɔ tum rí yé shò bə̀ la Cinu jì y kɔrhɔ sə bə súlí è jàn rɛ́. 13 Tùntùnnə bé j'a zɛ̃̀ bə zù tum; sə tum rí zhə̀l làlà bə̀ jɔ̃̀ wa. Bə̀ k'a kwɛrhɛ Yi jì y bə cĩ́ e zhǐ ǹdə è shãã mɔ́ ta, bə súlí è jàn rɛ́ myɛ. 14 Bə̀ gə́ tú bə twĩ̀ bə zhɛ̀, bə̀ zɔ sə̀byì-kùlì y kùr rí bə m'e bə̀ pyɔ̌ mɔ́ ǹdə́ Yɔyada yé né. Bə zə mɔ bə m'e zùrhì wẽ̀ Cinu jì y yilə: Cinu jì y tum rí wẽ̀ ré ǹdə́ vwə̃̀ námpúmə́ cɛ̃́ɛ̃́ nɛ́ yilə, e súlí sánə́má ǹdə́ sə̀byì-kùlì kǎzɔ̀má ǹdə́ nə̀zhẽ̌. Bə̀ j'a zwə́l vwə̃̀ námpúmə́ cɛ̃́ɛ̃́ nɛ́ Cinu jì y wẽ́ twéé twéé, Yɔyada nyǔ mú púlə́púlə́ yi ní. 15 Yɔyada cɛ dɛ̃́dɛ̃́, éfòró n zɛ̃̀ n cì ǹdə́ ń zhe byinə zɔ̌m ǹdə́ shə́-ètɔ̀. 16 Bə̀ co mo Dəvyidi Pyə̀-cɔ w wa, ǹdə́ pyǎ bɛ́, bə̀ ń yà ń wɛ̀rhɛ́ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ y'à càn Esərayɛl nɛ́, Yi ǹdə́ rə̀ jì y yilə. 17 Yɔyada cu mú kwã nɛ́, Zhəda yó-cìnə́ bé tú bə wùlì tɛ̃́ pyɔ̌ mɔ́ yé né, sə pyɔ̌ mɔ́ shɛ̀nɛ́ n cili bi, rə̀myɛ́ mɔ́ yi ní. 18 Bə̀ yẽ̌ Cinu, bə̀ nàmbala bɛ́ Yi rí jì y ni, bə cèrhé Ashəra pálá nɛ́ ǹdə́ yə dwã. Sə dóó w òmyɛ́ mɔ́ ce Yi ló rə̀ lyi-shùùrí Zhəda ǹdə́ Zhərəzalɛm yó wə. 19 Rə̀ twĩ̀ nyì-zwennə bə̀ sõ mùnì ga bə tó bə̀ cúcú mu dɛnnɛ bə ce bə kwɛ̃̀ bə bə̀ Cinu sõ, sə bə̀ yə̀ cili yé. 20 Rə̀myɛ́ yó, Yi Eshirhə y j'a só Yɔyada byǐ Zakarɛ yó, n zɛ̃̀ n zɔ̀m ǹdə́ bɛ n wɔ̀: «Yi n'ê bwə̀rh rə̀ zhe: è nə wɔ́ byè yil á t'á zwẽ Cinu nyǝ́ né? Rə̀myɛ́ mɔ́ t'â la ába kaka súlú yé. Á gə́ yẽ̌ Cinu ni mú ce, ńmyɛ yẽ̌ ába.» 21 Dwí rí lyì bí ce dwã yó bə pyà ń gu, pyɔ̌ mɔ́ zɛ̃̀ n pə nyí bə dul mu ǹdə́ nə́kulə Cinu jì y kɛ̀lɛ́ y wu w wẽ́. 22 Pyɔ̌ Zhɔwaasɛ kə́ ń yə̀ cɛ̀nɛ̀ rɛ́ tɛ̀bɛ́ Zakarɛ da Yɔyada yà ń wɛ̀rhɛ́ mɔ mɔ́ yò lyǐrh yé. N zɛ̃̀ n gu Zakarɛ, ń byǐ mú. Zakarɛ shíshìrhə́ né gə́ y'à tú nə̀ n'ê zhɛ̀ yi ní, ń wə̀lə̀: «Cinu nyǐ sə n bwə̀rh rə̀ jim!» 23 Cɛ y gə́ tú e púl, Siri lyì shə̀dɛ́ɛ́sɛ tú sə zɛ̃̀ búlə́ ne ǹdə́ Zhɔwaasɛ. Sə bə̀ sə zù Zhəda tənà y w ǹdə́ Zhərəzalɛm nɛ́, sə gu dwí rí yó-cìnə́ bé gakó, sə pə wẽ̀ ré sə̀ pwà búlə́ né kwã mɔ́ gakó sə̀ pyɔ̌ mɔ́ nɛ, Damaasɛ nɛ́. 24 E jà Siri lyì shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ sə̀ y'à tú búlə́ né bú yil mú y'à wɔ́ nunə màngɛlɛ́, sə Cinu co Zhəda lyì bí shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ sə̀ y'à wɔ́ nánjə̀jóló mó, sə̀ jɔ̃̀ wa, sə̀ gə́ y'à yẽ̌ Cinu sə̀ nàmbala bɛ́ Yi rí ni mú yilə. Sə è gə wɔ́ Zhɔwaasɛ myɛ̌ yilə, Siri lyì shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ j'a búl sə pɔ̃ còrhò-tum, 25 sə sə̀ tú sə lyɛ̃ sə yẽ̌ mo nə̀bwɛ̀nɛ̀ nánfɔ̀lɔ̀ wẽ́. Ń tùntùnnə bé wɛ̀rhɛ́ nyí rə̀dù bə pyà ń gu, vwĩ̀-zwə́lnə Yɔyada byǎ bɛ́ jal mɔ́ ń ló tɛ̃́ mɔ́ yilə, bə zɛ̃̀ bə ŋwɛ̀nɛ́ bə gu mu ń pal rɛ́ yó. Ń cu mú kwã nɛ́, bə̀ co mo Dəvyidi Pyə̀-cɔ w wa, sə è yə̀ yàl pyǎ bɛ́ lú-bɔ̀là bɛ́ w yé. 26 Nyǐ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ wɛ̀rhɛ́ nyí rə̀dù bə pyà ń gu mú: Amɔ̃ byǎ bɛ́ bə̀kɔ́ Shəməyaatɛ byǐ Zabaadɛ ǹdə́ Mɔwaabɛ lyì bə̀kɔ́ Shəməriiti byǐ Yɔzabaadɛ. 27 Zhɔwaasɛ byǎ bɛ́ yilə né ǹdə́ zɔ̀mà nánzhəzhɔ̌ nyɛ̀bɛ́ nyì-zwennə bé zɔ̀m ń shò kwã nɛ́ bə m'e cĩ́ dóó ń yó w mó, e súlí Cinu Yi jì y kɔrhɔ mɔ́ gə́ tó né gakó yə̀ kɛ̃ pyǎ bɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ nà? Ń byǐ Amazhaasɛ ń jǐrh pyɔ̌ ń jàà wa.