¹ Mesêre piyá áláŋ Îsa–sí arri–ii: Îsa–sí asá kʉo tiyyêŋa suúr pis ɨŋɨ, namás tuuŋa ná roo Ʉ́rdʉnꞌíŋ eré wá̱ɨ́ŋɨ́tɨ́eŋɨ yeeŋ namá kʉo tiyyáŋa ka̱ɨ́ŋ nás a̱rgɨ́e ná jutá nyééŋe, ² Ila lóó–le mesêre namá yee–sí kí soga oŋŋaal arra. Kila soga'ŋ dɨó walá a̱rɨ tog dog á amíba, na liya asá kila sooga agíŋíe namás kí duur tɨɨma. ³ Mesêre namás in kwǎ, "Abás Jɨ́ Wʉ́o'ŋ kwě jaŋ in dɨ́tó sís in juwa áláŋ karaŋ eeŋ." ⁴ Îsa namá in jáwí, "Alá Wʉ́o'ŋ dombore toya'ŋ dɨóin rímmeŋ eŋa, 'Dʉókí karaŋ déllin áiba ná ǎ̱w." ⁵ Mesêre namás débbé keré namás selemꞌíŋ dɨó da̱ldɨ'ŋ kʉrɨŋ nyét páálí. ⁶ Mesêre namás in kwǎ, "Ká bá gíŋ jɨɨdɨ́eŋ ába kuri awí naŋ gíŋ kɨ́eŋ sagala nyét dóŋa aa, iláiŋ ná yeeŋ nyét kaa kaníe, na ká báŋ dʉó bi dʉó ɨd–sí aní ǎl ǎl ká wéel. ⁷ Na naa abá gîs kaa kʉrŋo'ŋ jóóŋó, kin ótá báŋ nyét kɨ́ɨ́ŋ ge." ⁸ Îsa namá in jáwí, "In rímmeŋ eŋa, ásáŋ Loŋpii dɨ́ɨ́ŋ Wʉ́o–sí kʉrŋo'ŋ jôŋ, na yees táárí jâ." ⁹ Mesêre namás Jʉrɨsalam keeré namás toŋ tiyyâ'ŋ írísíbít–le nyáŋa, "Naa abás Wʉ́o'ŋ wě jaŋ, kaǎl íne jápúŋo ná já̱pʉ́ŋo. ¹⁰ Ɨdɨ̂ɨ̌ŋ ná in rímmeŋ eŋa, Yé áláŋ dɨ́ɨ́ŋ ʉʉ́ŋ kééŋ melega ádden piá áísáŋ jɨɨ jaane. ¹¹ Ná gís kí maale jáánol melega báŋ jɨ–sí kɨ́ kɨ́e koŋa bawe, náŋ dɨ́tó tog taar âŋ gíŋ tʉgóba." ¹² Îsa namá in jáw, "Dombore'ŋ dɨó in kee, Loŋpii dɨ́ɨ́ŋ Wʉ́o–sí a jarriba." ¹³ Ǎlbás mesêre kéŋ jarriŋa nyét agé namá Îsa–sí júndí, namanꞌíŋ paraga dig giǐŋ tin bʉ́ló. ¹⁴ Nazáríŋá Îsa–sí kaaríŋíe: Îsa Galíli wá̱ɨ́ŋa nás kí kʉo tiyyâŋa pis eŋa, na dééŋ ʉʉ iláiŋ ɨrɨ́ ba̱rʉŋa'ŋ túgáŋá–sí nyét mééré. ¹⁵ Kila kwa asá'ŋ yé Ya̱ʉ́da'ŋ daaraŋa–lé gʉʉdpáálíti, kwa nyét namás yee mʉjjé káwe. ¹⁶ Îsa namás Nazaras nyâŋa, ila lóó ǎl yé dê–lé rʉnyʉŋo, Îsa namá kí Mooaŋa'ln soog Ya̱ʉ̂da'ŋ dáára nyáŋa, aláŋ addí dúíti, namás írí jáwla áláŋ árden piyá ¹⁷ Namá Isiyá domoŋdʉŋo'ŋ dombore kaníe áláŋ árden piá, in nâŋ ǎlmíŋ paaro namá tébin ila lóó–le pa̱a̱lɨ́ ǎl in rímmeŋ eŋa, ¹⁸ Loŋ piíŋ kʉo dúíŋ írí ka̱ɨŋ iláíŋ náy–ii kaa in jáwí áláŋ–si da̱ɨ́ba–sí belé tullê'ŋ gʉʉd áwlíti. Yé in gî ádden piá áláŋ êl nás túmnáŋá–sí baj úlŋi–ii, na kʉʉrʉŋa–sí ná kʉ́ŋɨ́ á̱wlɨ, na kwa asá kɨgɨ́tíya ná jɨgé–le aráŋ, ¹⁹ Na áísáŋ ila tin úlŋi–ii asá dê–lé Loŋpii–sí kwa'ŋ rɨɨŋ tullé–ii." ²⁰ Namá ila dombore–sí nɨo ná ila sábá ta̱bʉ kurrâ kʉŋo–sí jáwí, namá nyáŋa ná dû ooŋo. Kwa nyét kila alá ya̱ʉ̂da'ŋ dáárá ka̱ɨ́ŋ namás gaŋ kɨŋɨ ná yee ka̱lʉwe. ²¹ Namás tuuŋa nás yeeŋa–sí in belé'ŋ, "Attô Wʉ́o'ŋ domboretoy ása a gííŋí aísa dɨ́eŋ ta̱bʉ'ŋ árden â nás kil bámi, ²² Yeeŋ namá dééŋiíŋ túllén diŋ kɨ́rsɨ́ŋʉl naŋ–si kila ʉʉŋa tulléŋa–sí pírjen káwe ǎl dééŋ utó kʉrʉl, yeeŋ namá suur–sí in kɨ́ŋʉl, "Yé in bát Ɨ́sɨbꞌíŋ kwě ásibâ?" ²³ Îsa namá in jáwí, "Kí see'ŋ seebɨ́ kaa bágíŋ in mitíl bawí, 'Dawâd dɨ́ɨ́ŋ suur dááweŋ jâ. Na naa íne dɨ́ɨ́ŋ ba̱rɨ jâ a̱rɨ ɨd ǎl kɨ́ kelkámi ná Kapanaam jâ." ²⁴ Namás jáá nás in belé'ŋ ká áísa kí see'ŋ see ʉʉ'ŋ see ámiŋ, domoŋdʉŋo á keba nás dééŋ ba̱rʉ́ táráásiŋ kɨtɨ́rɨ́ŋɨ́e. ²⁵ Na kí see gîs ámiŋ Elíya'ŋ tin–lé íne Israîl dɨó ba̱rmɨ́ta soŋŋâ ka̱ɨ́ŋna in alá ila tin–lé kéŋá asá jaawil kí ayéŋá ɨɨs na dééŋ sabba ʉ́rrɨ́ŋɨ́, naŋ gal ba̱rʉ́dɨó duur jɨttɨ poí. ²⁶ Marraŋ Elíja–sí kila ʉ́dóŋá tog dogꞌíŋ áddn á káweba, marraŋ bá ila bɨrmɨ̂tꞌíŋ ádden káwe, ǎl Zarapasꞌíŋ ba̱rʉ Sɨdon–lé kééŋá, ²⁷ Na Israîl dog mattâgeŋa soŋŋâ ka̱ɨ́ŋ ila tin–lé ǎl domoŋdoŋo Elísiha kéŋá, marraŋ kila kwa'ŋ dɨó dʉó tog dog tiyyá á eŋaba, bá Sʉ̂rɨya dʉŋo kééŋá alá namaŋ ka̱rɨ̂ŋɨ ná tiyyá eŋa." ²⁸ Kwa nyét–sí alá ya̱ʉ́da'ŋ dáárá ka̱ɨ́ŋ namá kilmaŋa tokké ɨŋɨ alá in belé–sí kelkámmíe. ²⁹ Namás wá̱rɨg kawle namá Îsa–sí deemꞌíŋ paál ka̱rʉ́l nás pʉ́gó'ŋ ǎ̱rɨkeéŋé, ila lóó–le alá dɨ́eŋ deem tʉ́mɨ́ŋá áláŋ ká̱rgɨ́yal ná júrúb ka̱bɨ́yal. ³⁰ Marraŋ yé namá wá̱rɨg pɨ́t nyáŋa nás kí kwa'ŋ dáldá'ŋ dɨo beto ná dééŋ dorá díbé tɨ́oná nyáŋá. ³¹ Îsa ááred–sí jʉ́ʉ́rro: Îsa namás beto ná Galíilꞌíŋ deem Kapanaam–lé bʉʉŋo, liya kí Mooŋa'ŋ soog namás tuuŋa nás kwa–sí gʉʉdpáálíti. ³² Kwa namás dééŋ gʉʉd–sí pírjeŋ káwe, iláiŋ nás dééŋ belé kʉrɨŋ kééŋá. ³³ Ɨ́de ya̱ʉ́da'ŋ dáárá namá dʉó kééŋá nás âridꞌíŋ kʉo kéŋá alá rúbbáŋa ka̱ɨ́ŋ, nâŋ ʉrʉ́ kí kééŋ kuyyǐŋ kʉrro nyét laddi, ³⁴ Hái! Îsa Nasaras dʉŋodáilé kaa jôil?wǎldán la jêl áíláŋ kɨŋa perra jâ? ká aluŋ–si jɨ́ kii–ii jaŋ? Jɨ́ Wʉ́o'ŋ kwě tiyyâ kwaŋ jaŋ!" ³⁵ Îsa namá úpúrí, nás in kwǎ, "Dirrig jôŋ! na dʉó'ŋ dɨó joró,liya ârid namás dʉó–sí taan nás dû já̱bbɨ́ya kwa nyéttiŋꞌíŋ ta̱bʉ'ŋ, namá dʉó'ŋ dɨó koro ná kwa–sí áwreŋ á piyába. ³⁶ Kwa–sí nyét namás pirje eŋa namás kayé ná suur–síkɨɨ́leli, yé in kaa ʉʉ–ii? kí kʉrɨŋ namaŋ ârida–sí núrgú íní ná kʉrʉl. ³⁷ Dééŋ ɨrɨ́ namá deemꞌíŋ túgáŋá–sí nyéttin mééré. ³⁸ Îsa kwa soŋŋâ dáweŋ piá: Îsa ya̱ʉ̂da'ŋ daara–sí júndí namá Sɨmonꞌíŋ tóŋ nyáŋa. ila tin–lé ǎl Îsa ɨ́de nyáŋa Sɨmonꞌíŋ maré–sínamá saa soŋŋá ɨɨrʉl, yeeŋ namá Îsa–lé sâd kááwe áláŋ dááweŋ piá. ³⁹ Yé Îsa namá yáatoyꞌíŋ kíli keera ɨrola namá júndíe, yáatoy namás wá̱rɨg jáwla, namás jáá nás yeeŋa–sí á jíŋá pii. ⁴⁰ âlbá dʉlé kôiliŋi–ii áláŋ poí, kwa namás Îsa–sí kwa kí wajána soŋŋâ kéle. Na yé namá kééŋ koŋa dʉóbi dʉó'ŋ írí jáá namá dááweŋ kɨŋɨ. ⁴¹ Na ila–lé soŋŋá dog áárida kwa–lé soŋŋâ'ŋ suúrŋá–lé kʉrʉl, kilaârida dog namá nîŋ ʉrʉ́ŋá ladde ná in beléŋá, "Jɨ́ Wʉ́o'ŋ kwě dee jaŋ!" Marraŋ yé bá gúrgúreŋ piá ná ás tɨɨnaba áláŋ risíŋol, ɨdɨ̂ɨ̌ŋ nás yee–sí lʉ́ŋɨŋɨ–ii âl yé Jáásodʉŋo–ii. ⁴² Lia namá lóó leela Îsa namá jutá nyáŋa, kwa namá ka̱ɨ́ŋ ná yee kôiliŋi, ǎlbá ila lóó–le ka̱gʉl ǎl yé kééŋá namá kaaríŋíe áláŋ paraga kaníya ná jee. ⁴³ Marraŋ Îsa namás in kwǎ, Ká bá síŋ deema kerŋa–sí Wʉ́o'ŋ kʉʉrɨŋꞌíŋ belé tullê áwli, iláiŋ nái–ii kaa déŋꞌíŋ kamíŋíe. ⁴⁴ Îsa namá nyáŋá nâŋ ɨ̂de kee, nás kwa–sí ya̱ʉ̂da'ŋ ba̱rʉ ya̱ʉ̂daŋ daaraŋa–lé gʉʉdpáálíti.