¹ Majira waar kwǎ'ŋ ta̱rɨ́ jâ: Soog díg ǎl Îsa kééŋá ná Janaseretꞌíŋ pâjꞌíŋ ǎ̱rɨ kɨréliŋ–ii, na kwa'ŋ dáldá nás yee dóróóliŋ piá nás kɨgɨ́tɨ́eŋi–ii ásáŋ Wʉ́o'ŋ belé kel kámmíya. ² Ɨ́da namá pâjꞌíŋ túga pʉllʉŋa a̱w já̱gɨ́la marraŋ pʉllʉŋa kwǎá ka̱ɨ́ŋba. iláiŋ ná keéŋé áláŋ kɨ́eŋ kʉnyɨra kálol. ³ Yé namás kila pʉlloŋa a̱wꞌíŋ dɨó díg–sí ooŋo, ila pʉllʉŋ asá yé ooŋo namá Sɨmonꞌíŋ pʉllʉŋ kééŋá, namá Sɨmon–sí ɨŋo ásáŋ tʉʉmꞌíŋ karra keeré. namá pʉllʉŋꞌíŋ írí dû ooŋo nás kwa'ŋ kwa–sí gʉʉdpáálíti. ⁴ Asá bás dééŋ belé agé namás Sɨmon–sí in kwǎ, "Pʉlloŋ sís bá̱rgɨ nás koro korrâŋa–lé bááre, námá kɨ́eŋ kʉnyɨra koró biŋí námá púúná bâ̱y–ii. ⁵ Sɨmon namá in jáwí, "Dúíŋ sagal, kɨ́ koóŋá nás púúná karigel, marraŋ púúná tog dog á kiyába, marraŋ naa iláiŋ náis Jɨ́ in jwa áláŋ kʉnyɨra koró kiŋí áláŋ bá kiŋí gél. ⁶ Ǎlbá in nâŋ kááwe namá púúná'ŋ púúná kéyé namaŋ kɨ́eŋ kʉnyɨra kôili áláŋ nyéériŋal. ⁷ Namás kɨ́eŋ ampára kerŋa–sí alá pʉllʉŋ keerꞌíŋ írí ka̱ɨ́ŋ arka káwe, áláŋ kélal nás ká nyíŋíyal, kɨ́eŋ ampára namá kéle nás pʉllʉŋa a̱w dog–sí kí púúná pis tɨ́rrɨŋ káwe namaŋ kôili ásáŋ ǐmiŋa'ŋ ammíya. ⁸ Ǎlbá Sɨmon Patoro–sí já̱gɨ́la ǎl eŋa, bás Îsa–sí kí kʉrŋo ooŋo namás in kwǎ, "Dúíŋ túga karra jawŋí Loŋ pii ká dʉó ka̱ttɨ́yaŋadʉŋo aŋ. ⁹ Ɨdɨ̂ɨ̌ŋ ná yé namaŋ kééŋ ampára nyét–si kila púúná'ŋ jâ̱y–ii sís pírjeŋ káwe. ¹⁰ Namaŋ–si Zebedꞌíŋ dogóláYa̱gʉ̂bbiŋ kí Yáaye alá Sɨmonꞌíŋ ampára ka̱ɨ́ŋ. Lia Îsa namás Sɨmon–sí in kwǎ, "Ka̱lɨ agítîba, naa miín íne ná ta̱bʉ'ŋ báŋ kwa–sí jéél." ¹¹ Liya namá kɨ́eŋ pʉlloŋa koro'ŋ paál kɨllʉl nás tʉʉmꞌíŋ dakki kelé namá kɨ́eŋ ótá kundíe ná Îsa–sí ka̱rɨ kʉ́le. ¹² Îsa mattâge–sí dááweŋ piá: Ila tin–lé ǎl Îsa deem dííg–le kééŋá, bás dʉó dee–lé tána ná mattâge kééŋá, dʉó–sí abá Îsa nʉ́ŋɨ poyǐ, "Namá kʉrgoŋ poyǐ ná Îsa–lé sâd piá, abá jôil áláŋ gi tiyyá jâ kaíla jâ, " ¹³ Îsa namá dóŋá írí já̱gɨ namá il dʉó–sí kurá namás in kwǎ, "Ee, wél áláŋ gi tiyyá â namá in kwǎ tiyyá jeeŋ. "In nálaŋ kewa namá dʉó'ŋ suúr kʉrʉl. ¹⁴ Lia Îsa namá namá sá̱wgeŋ piá namás in kwǎ, "Kabara a jâ ba, marraŋ joo nás dɨ́ɨ́ŋ suur pá̱gɨ–sí jáwli, na kila gôboŋa jaráŋ áis Mûsa kwǎáláŋkíe tiyyá jeeŋ, ásáŋ kwa–sí nʉ́ŋɨ́ dʉŋo jeeŋ. ¹⁵ Marraŋ dééŋ ɨrɨ́ dog bá lóó saa soŋŋá mééré namá kwa'ŋ kwa kéle ásáŋ dééŋ belé kil kammíya na áláŋ dog kɨ́eŋ wjaŋa–lé dááweŋ kɨŋɨ. ¹⁶ Marraŋ Îsa bâŋ kérrégbi kérrég jutá dûy–ii ná jʉ́mel. ¹⁷ Îsa robog dááweŋ piá: Soog dííg–le alá Îsa kééŋá ná sîŋ kwa–sí gʉʉdpáálítieŋ–ii Parasîsŋa na Mûsa'ŋ dáálí'ŋ gʉʉdpáálíŋá ǎlmǐŋ Galíle na Yʉ̂dɨya'ŋ eleŋa bi elleŋa–lé ka̱ɨ́ŋ na alá Jʉrʉsalam ka̱ɨ́ŋ ná kéle namá ɨ́de kʉ́ʉl. Ɨ́de Loŋ piíŋ kʉrro namá kí Îsa ka̱ɨ́ŋ ná kí kɨ́e wajána dááweŋ pii. ¹⁸ Namás kwa dî katan ná robog–sí bɨrsꞌíŋ írí ká̱bɨya ná kôili ásáŋ tóŋ dɨó káaríya ná Îsa'ŋ ta̱bʉ'ŋ eré kaaye. ¹⁹ Asábá dorá á kʉmméba áláŋ si ká̱ndʉl kwa'ŋ sʉŋŋɨŋꞌíŋ ʉʉ́ŋ, namá toŋꞌíŋ írí kaápé ná tiǐr ka̱rʉ́l ná kíe robog–sí kí dééŋ ba̱rsɨŋ kwa'ŋ tulle Îsa'ŋ ta̱bʉ'ŋ eré dû ká̱pʉl. ²⁰ Ǎlbás Îsa dɨ́eŋ see jâ̱y já̱gɨ́la namás in kwǎ, "Dúíŋ jalpâg kɨ́ɨ́ŋ ka̱ttɨ́eŋa áísa ká̱á̱sʉl. ²¹ Naa parasêŋa namás kayé ná suur–sí in kámiŋa, "Yé in kii–ii namaŋ ǎ̱w ná Wʉ́o–sí ŋanyíŋ, dʉó nás kaw–sí kɨ́eŋ ka̱tɨ̂eŋa paasi á keba, marraŋ bá Wʉ́o–ii déllin nás kwa~sí kɨ́eŋ ka̱ttɨ́eŋa paasi?" ²² Îsa namás ɨwo a̱rɨ ɨd ǎl kɨ́eŋ ta̱bʉŋa–lé kééŋá, namás in kwǎ, "Kɨ́eŋ kilmaŋa–lé ʉ́dóŋá kin nii–ii niŋ kaáŋ bawríti? ²³ Ǎ̱y–ii soŋŋá háini, áláŋ in jwa kɨ́ɨ́ŋ ka̱ttɨ́eŋa áisa ká̱á̱sʉl, wala gal áláŋ in jwaása jawala ná jɨ́lŋɨ'? ²⁴ Marraŋ in lóóŋ ásáŋ in baluŋ Dʉldɨ'ŋ kwě dog sʉʉrʉ'ŋ írí dog ása kʉrro kee ásáŋ kwa–sí kɨ́eŋ ka̱ttɨ̂eŋa jínyíti,"–Yé namás robog–sí in kwǎ, in gîs ámiŋ ása wá̱rɨg jawla, ná dɨ́ɨ́ŋ bɨrsɨ jabúŋ ná tóŋ joo. ²⁵ Inná laŋ namás kila kwa'ŋ ta̱bʉ'ŋ wá̱rɨgjáwla namá dééŋ bɨrsɨ ila dorool piá asá írí ʉŋɨya, ná bawa ná tóŋ nyáŋa nás Wʉ́o–sí mʉjjé pii. ²⁶ Kwa–sí namás nyét ma̱yɨ–ii eŋa, namás Wʉ́o–sí mʉjjé káwe. Namás ka̱lɨ taan namás in aáŋé, "Ottô bát pirjeŋa ka̱gɨla." ²⁷ Lobe'ŋ ta̱rɨ́ jâ: Lia Îsa namá tawrá koro namá dɨgɨnɨ́edʉŋo–si já̱gɨ́la ǎl in ka̱rɨ́ya Lebe ná kee ná dééŋ dɨgɨnɨ́e'ŋ kʉ́rnʉ́g ǎ̱w. Îsa namás in kwǎ, "jêl ná koo." ²⁸ Lebe namás jáwla ná kééŋé ótá nyét júndí namá yee díbe poí ná keéŋé. ²⁹ Lia Lebe namás Îsa–sí dééŋ tóŋ sǔbu appâ piá. namá dɨgɨnɨ́e kwǎ soŋŋâ kéle namaŋ kwa kerŋa ná kɨ́eŋ na̱mɨ́e káwe. ³⁰ Marraŋ Parasîŋa na Mûsa'ŋ dáálí'ŋ gʉʉdpáálíŋá alá dɨ́eŋ dorá'ŋ kwa–lé ge namás kayé ná Îsa'ŋ majira–lé da̱lɨmɨŋ kawe nás in kámiŋa, " kí dɨgɨnɨ́e kwǎ'ŋ na ka̱ttɨ́eŋa kwǎ'ŋ nʉŋ lóó tog kaáŋ baam na ba̱bʉŋ? ³¹ Îsa bamá in jáwí,kwa aapeŋa á geba ǎl dawád–sí kôili. Marraŋ ǎl wajána gé ná dawâd–sí kôili. ³² Ká ɨdɨ̂ɨ̌ŋ á élaba ásáŋ kwa wá̱rɨga–sí ta̱rɨ́ â marraŋ ǎl ka̱ttɨ́eŋakwǎ'ŋ ʉʉ́ŋ éla áláŋ tʉ́ʉ́beŋ kɨŋɨ." ³³ Îsa–sí borrá'ŋ kɨ́ɨ́ŋʉl: Yeeŋ namás Îsa–sí in aáŋé, "Yáaye'ŋ majira básíŋ borrá ka̱mʉ́ŋéli naŋ dog nîŋ dawa kelleeli na parásíŋá dog nîŋ inná laŋ kawe. Marraŋ kɨ́ɨ́ŋ majira bá kaame na ka̱bɨye." ³⁴ Îsa namá in jáwí, "Bɨ́ dʉó bɨrsɨla'ŋ sóólá–sí taga bɨgé láŋ ásáŋ borrá ka̱mʉ́ŋal ila tin–lé ǎl yé kɨ́eŋ ka̱ɨŋ. ³⁵ Marraŋ soog kee náŋ bɨrsɨŋ–sí dɨ́e–lé kabe lia kila sooga–lé yeeŋ bá síŋ borrá ka̱mʉ́ŋal." ³⁶ Naŋ si kí mitíl in írsíŋó, "Dʉó ála á keba ná jʉrɨ dɨwwo'ŋ a̱rɨ́ bétél namá jee nás jʉrɨ toy–sí rôkka já̱bɨ́. Na abá dʉó innálaŋ piyá jʉrɨ dɨwwô–sí báŋ nyeriŋól júndí, na ila rôkka dɨwwô kí jurɨ toy áŋ jɨyaba. ³⁷ Na dʉó á keba ná kira kɨwwôŋa–sí kira'ŋ jerbeŋa toya–lé jíŋíti, na abá jíŋí kira kɨwwóŋa báŋ júndíyl ná jerbeŋa nyólgiŋal, na kirabásíŋ bʉ́nyâl na jerbeŋa námá jttɨ ɨŋɨ. ³⁸ Marraŋ mááŋ báŋ kira kɨwwôŋa–sí jerbeŋa kɨwwôŋa'ŋ dɨó jíŋí, ³⁹ Nadʉó á keba ná kira toya bâ ná júndí ná kira kɨwwôŋa írí jíŋí ɨdɨ̂ɨ̌ŋ na ila dʉó in belé'ŋ kira toya kwǎs soŋŋá tullé ge."