Capótulo 44

1 Ja̧u̧nu̧ o'ca'a Josémä ojusodenä aditätö ttu̧ru̧hua̧rö̧ hue'inödo: ―Jahuätö ttösacu oyu jacuä ttu̧cuȩ cuȩna̧ja̧, o'ca juiyönä ttȩpö̧'a̧nö̧ jö̧mä̧. Ja̧'hua̧ta̧nö̧ ya̧tȩ pö̧nä̧ öäre pärätä cuȩna̧ja̧ ösacuyu ä'ca. 2 Ttö chahuo̧'ta̧, pärätättö adicuo̧'ta̧ röji ru̧hua̧ ösacuyu ä'ca cuȩna̧ja̧, öäre pärätä trigodu imitäji'inä―. José ojusodenä aditätö ttu̧ru̧hua̧ José hueäji ta'anö jȩpi̧nö̧do. 3 Mo̧ro̧ päi'a'a hueinä̧u̧do José u̧bö̧o̧tö̧ tti̧'cha̧ pä'ö ttä̧ji̧mö̧ burrostö̧cu̧. 4 Ötahuiyättö rä'opächö, ji̧nä̧ oto pätti'oca'a tti̧'cha̧'a̧nä̧, Josémä ojusodenä aditätö ttu̧ru̧hua̧rö̧ pä'inödo: ―Ä̧rä̧mi̧'ö̧ jahuätö tto'ca'anä täi. Cui̧rȩbȩhui̧'o̧mȩnä̧, pa̧'a̧nö̧ päcuhuaja: ¿Dä̧bö̧ pärätättö adicuo̧'ta̧ cu̧nä̧u̧cuä̧jä̧tu̧cuä̧ttö̧? 5 Ju̧huo̧'ta̧mä̧ auä'ijö chu̧ru̧hua̧mä̧. Chu̧ru̧hua̧mä̧ ju̧huo̧'ta̧ yä̧huä̧i̧nä̧ jä̧ji̧mä̧ u̧huo̧juä̧cua̧. Ja̧'hua̧nö̧ jȩcu̧'ä̧tu̧cua̧'a̧ttö̧, suronä jȩpä̧jä̧tö̧jä̧, päcuhuatöja― pä'inödo José. 6 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ José ojusodenä aditätö ttu̧ru̧hua̧mä̧ jahuätö u̧mä̧tö̧rö̧ rȩbȩhui̧pö̧, José hueäjimä pä'inödo. 7 Jahuätö ädätinätödo: ―¿Dä̧bö̧ ja̧'hua̧nö̧ päcuhua'attö, chu̧ru̧hua̧? Ujutumä ja̧'hua̧nö̧ jȩpo̧co̧tö̧ päjätöjä yorö'isotä. 8 Topi. Pärätä tösacu oyu ä'cattö tö̧'o̧cui̧'i̧nö̧mä̧ Canaán rȩjȩra̧'a̧ttö̧ pä'äji ta'anö i'cächö, ucuru iyäjätöjä. ¿Tta̧'a̧nö̧ pä'ö tö̧nä̧u̧cua̧ttö̧ oro'inä, pärätä'inä cu̧ru̧hua̧ ojusodettömä? 9 Ujututtu ya̧tȩ u̧ju̧nä̧ra̧'a̧ cu̧'o̧cui̧'ö̧ttö̧mä̧, huäinä 'corupäi'ä̧cua̧. Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧nä̧ ujutumä, chu̧ru̧hua̧, ucu cumöhuäyotö päi'önä tö̧ja̧cuä̧cuo̧tö̧jä̧―. 10 Ja̧'hua̧nö̧ pättomenä, José ojusodenä aditätö ttu̧ru̧hua̧ pä'inödo: ―Ucutu päcuhuäjätucu ta'anö jä̧cua̧'a̧. Ahuo̧'ta̧ ku̧nä̧rö̧mä̧ ttö chu̧mö̧huä̧ya̧ päi'önä ö̧jä̧cua̧. Korotömä adiunätä ttö̧ja̧cui̧'ä̧cuo̧tö̧―. 11 Ya̧tȩ pö̧nä̧ ttusacu oyu jurunä rȩjȩcu̧ mȩyȩdi̧nä̧tö̧do. Ya̧tȩ pö̧nä̧ ttusacu oyu ejädinätödo. 12 Ä'canä ru̧hua̧ ösacuyuttö kä̧mä̧dö̧ usinödo, röji ru̧hua̧ ösacuyura̧'a̧ cä'ädö. Benjamín ösacuyu jacuättö po̧cui̧pi̧nö̧do ahuo̧'ta̧. 13 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ttö̧ o'ca toi'önä tta̧'cua̧ juiyächi'ä̧u̧ ttö̧'ca̧tä̧huä̧ti̧yu̧ sȩro̧cu̧ icuinätödo. Ya̧tȩ pö̧nä̧ ttusacu oyu ttä̧ji̧mö̧ burrotö̧nä̧ cä'epö huȩnö̧, pä'äji ta'anö ötahuiyära̧'a̧cu̧ ppa̧'ä̧chi̧nä̧tö̧do. 14 Judá'inä, u̧bö̧o̧tö̧'i̧nä̧, ö̧jä̧hua̧tö̧'i̧nä̧ José ojusodera̧'a̧ ppa̧ttä̧cho̧mȩnä̧, José ji̧nä̧ ojusodenä pinödo. José ä'ca jo̧mȩ ja̧rȩyu̧nu̧ pä'i'ö tti'ä rȩjȩcu̧ ucuotinätödo. 15 José jahuätörö pä'inödo: ―¿Däje jä̧ttö̧ pi̧yȩmä̧ ucutu jȩcu̧'ä̧jä̧tu̧cumä̧? ¿Jerupätöjä tä̧ji̧? Ttömä yähuäinä jȩä̧cuä̧huä̧'i̧nä̧ huo̧jua̧sä̧―. 16 Judá ädätinödo: ―¿Tta̧'a̧nö̧ pätäcua'a jä̧ttö̧ ucuru chu̧ru̧hua̧? ¿Tta̧'a̧nö̧ tädätäcua'a jä̧ttö̧? Suronä jȩpo̧co̧tö̧ päjätöjä pä'ö, ¿tta̧'a̧nö̧ ti̧jȩpä̧cua̧'a̧ jä̧ttö̧? Tö̧ä̧nä̧hua̧ Diosmä suronä jȩtä̧ji̧mä̧ huo̧juä̧ji̧. Jitämä o'ca toi'önä cumöhuäyotö päi'önätä tö̧ja̧cuä̧cuo̧tö̧jä̧, ujutu'inä, cuahuo̧'ta̧ ku̧nä̧rä̧ji̧'i̧nä̧―. 17 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧nä̧ José pä'inödo: ―Ja̧'hua̧nö̧mä̧ jȩpo̧cö̧sä̧. Chahuo̧'ta̧ ku̧nä̧rä̧ji̧tä̧, ja̧u̧tä̧ chu̧mö̧huä̧ya̧ päi'önä ö̧jä̧cua̧mä̧. Ucutu korotömä adiunätä ppa̧cu̧huä̧chä̧tu̧cu̧'a̧nö̧ ja̧'a̧ cuä'otucu ojusodera̧'a̧―. 18 Ja̧'hua̧nö̧ ä̧ju̧cuo̧mȩnä̧, Judá Josérö tö'cönänö 'chä̧hui̧'ö̧, ucuotönö Josérö pä'inödo: ―Chu̧ru̧hua̧, ucu cu̧mö̧huä̧ya̧sä̧. Ucuru ji̧'qui̧cha̧nö̧tä̧ chucuocua pä'ösä. Ttörömä cu̧ra̧huä̧rä̧'. Ucu Egipto rȩjȩ ttö̧ja̧ ttu̧ru̧hua̧ jö̧'a̧nö̧ hue'öjä. 19 Chu̧ru̧hua̧, ujuturu ucu cumöhuäyotörö jä'epinöjä: “¿Cuä'otucuru'inä, cu̧jä̧hua̧tu̧cu̧ru̧'i̧nä̧ ku̧nä̧rä̧tö̧jä̧?” 20 “Tä'o bö̧o̧ i̧sa̧rö̧ ku̧nä̧rä̧tö̧jä̧, ucuru pä'inätöjä, chu̧ru̧hua̧. I̧tti̧ röji ru̧hua̧ ji̧nä̧ mö̧ä̧ya̧, bö̧o̧ i̧sa̧ kä̧nö̧ i̧tti̧ uhuäpächinörö'inä ku̧nä̧rä̧tö̧jä̧. Tö̧jä̧hua̧ u̧bö̧o̧mi̧nä̧mä̧ hua'ö icuina'attö, ja̧u̧tä̧ ka̧tä̧hua̧ kö̧ ja̧ju̧mi̧nä̧ ki̧tti̧mö̧ttö̧. Jä'o juiyo repeäcu” pä'inätöjä. 21 Ja̧'hua̧nö̧ pätomenä, “Tocharö cui'cächätucuaröja” pä'inöjä ujuturu cumöhuäyotörö. 22 “Ja̧u̧ mö̧ä̧ya̧mä̧ jä'orö yorö'iso jaropi'ocö. Kara'a i̧'chö̧ttö̧mä̧, jä'o 'corupä'i'anö hua̧,” pä'ö ucuocuinätöjä ucuru, chu̧ru̧hua̧. 23 Pa̧'a̧nö̧ pä'inöjä ucumä ujuturu: “Cu̧jä̧hua̧tu̧cu̧ ucutucu ichö juiyöttömä, ttörömä ppa̧'ä̧chö̧ tocu'ätucuättö”. 24 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ tä'orö ti̧rȩbȩhuo̧mȩnä̧, ucu, chu̧ru̧hua̧, cui̧huȩnȩ päcuhuinömä jitähuinäcu. 25 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ tä'o ujuturu hue'inö: “Pä'äji ta'anö ppa̧'ä̧chö̧ tätucui tu̧cuȩ ji̧'qui̧cha̧nö̧tä̧ mitö 'chä̧nö̧”. 26 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ tä'orö ädätinätöjä: “Ti̧'chö̧ juiyö'a̧nö̧ ja̧'a̧. Tö̧jä̧hua̧ röji ru̧hua̧ ujutucu ichöttötä, ti̧'chä̧cuo̧tö̧jä̧. Ru̧hua̧rö̧ totö juiyö'a̧nö̧ ja̧'a̧, tö̧jä̧hua̧ ujutucu ichö juiyöttömä”. 27 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ tä'o ujuturu pä'inö: “Ucutu huo̧juä̧tö̧jä̧ chi̧tti̧mö̧ tta̧ju̧mi̧nä̧ chi̧tti̧mö̧ ta̧ju̧ru̧ kuhuäbecuiniyäcusä. 28 Ya̧tȩmä ttöttö tö'ipächö i̧hui̧nö̧. Ttö pä'inösä iso päi'önä de'a ru̧hua̧ ppo̧ö̧cu̧ jȩpö̧ icuäjiyäcusä a̧'cua̧ra̧'a̧ pä'ö. Ja̧u̧nu̧ o'ca'a ja̧u̧ru̧ yorö'isotä tochococu. 29 Jitä'inä piderö 'chocuhuipätucuomenä, ja̧u̧ru̧'i̧nä̧ surojö 'cuäopö'a̧nö̧ ja̧'a̧. Bö̧o̧ i̧sa̧ cha'attö, a̧'u̧ ttu hua'ö chicua pä'ö ucututä ttörö hue'ö cuicuäcuotöjä,” pä'inö chä'omä― pä'ö ji'ähuinödo Judá Josérö. 30 Juhua'a yabo pä'inödo Judá Josérö: ―Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ttö̧ chu̧ru̧hua̧, 31 tä'o ö̧ja̧'a̧ pä'äji ta'anö ppa̧tä̧cho̧mȩnä̧, ja̧u̧ mö̧ä̧ya̧ ujutucu toa'a toomenä, 'corupäi'ö'a̧nö̧ ja̧'a̧. Ujutu tä'o bö̧o̧ i̧sa̧mä̧ a̧'u̧ ttu hua'ö icua pä'ö ujututä hue'ö ticuäcuotöjä. 32 Ttö chä'orö pä'inösä: “Ttötä chö̧jä̧hua̧rö̧ tta̧huä̧rä̧cuä̧huä̧ i̧sa̧ päi'önä chö̧jä̧cua̧sä̧. Ja̧u̧ru̧ ucuru ppa̧dä̧dö̧ juiyöttömä, ucu cuä'ca jo̧mȩttö̧ suronä jȩä̧cuä̧huä̧ i̧sa̧ päi'önä chö̧jä̧cua̧sä̧ 'cuäopönä”. 33 Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ttö̧ mö̧ä̧ya̧rö̧ cu̧mö̧huä̧ya̧ ja̧ji̧ juäimä, ttörötä hue'i cu̧mö̧huä̧ya̧ päi'önä chö̧ja̧ pä'ö. Mö̧ä̧ya̧rö̧mä̧ u̧bö̧o̧tö̧cu̧ jä'o ö̧ja̧'a̧ i̧'cha̧ hue'irö. 34 Chä'o ö̧ja̧'a̧ 'chi̧'chö̧ttö̧mä̧ ¿tta̧'a̧nö̧ jä̧cua̧'a̧ jä̧ttö̧ mö̧ä̧ya̧ ttöcu ichö juiyöttömä? Ja̧'hua̧nö̧ ja̧'a̧ttö̧ chä'orö surojö 'cuäopa'amä tochö juiyö'a̧nö̧ jä̧cu̧sä̧― pä'inödo Judá Josérö.