¹ Bɛcalɛ́ɛlɛ, Ólɛaba na batɔ biimée bá ombɔ́gɔ yá ɛládɔ naá buelí, batɔ báaba Kanɛ Mesúge a mbaá ágá nciŋí na pɛgɔ go go íyimene na go ŋanana, go yɔgɔnɔ medíge máama má mbaá lɛ má núune buelí bɔ́ɔbɔ naá gincumu, gɔgɔ́ aŋa buimée bɔ́ɔbɔ Kanɛ Mesúge a mbaá lɔsɛ́nɔ́. ² Mósɛsɛ go dɔ́ŋɔnɔ Bɛcalɛ́ɛlɛ, Ólɛaba, na batɔ biimée bá ombɔ́gɔ yá ɛládɔ naá buelí báaba Kanɛ Mesúge a mbaá ágá naá giliíli gábɔ́ pɛgɔ, biimée báaba odɛ́má yábɔ́ yó mbaá lɛ naá bosɔ́mɔ go go bó yɔgɔnɔ na gobíiŋenene. ² Mósɛsɛ go dɔ́ŋɔnɔ Bɛcalɛ́ɛlɛ, Ólɛaba, na batɔ biimée bá ombɔ́gɔ yá ɛládɔ naá buelí báaba Kanɛ Mesúge a mbaá ágá naá giliíli gábɔ́ pɛgɔ, biimée báaba odɛ́má yábɔ́ yó mbaá lɛ naá bosɔ́mɔ go go bó yɔgɔnɔ na gobíiŋenene. ³ Gɔ́ɔ bá gɔ́lɔnɔmɔ́ naá busío bá Mósɛsɛ bɛbáágá biiménénée bɛ́ɛbɛ baaná bá Ɛ́sɛlahɛ́ɛlɛ bá mbu úlénée na bɛ́ go yɔgɔnɔ medíge máama má mbaá lɛ má núune buelí bɔ́ɔbɔ naá gincumu. Bɛyɛ́nɛ́ biimée, bá mba lɛ́ bá nco síenene bɛbáágá naá Mósɛsɛ, caá akɛ́ naá gɛgaŋa. ⁴ Kɔ́ɔ batɔ biimée bá ombɔ́gɔ yá ɛládɔ naá buelí, báaba bá mbaá lɛ naá medíge miimée máama naá gincumu, go síe bá báá dɛ́ɛ́nánáa, onyɔ moánɛ bueí bɔ́ɔbɔ a mbaá lɛ a ŋanana, ⁵ gáábɔ́ go nco go oyana Mósɛsɛ bá amɔ́: "Boɛ́nɔ bó lɛ́ bó búú úlénée na gɛca gá moóma mó dómba mɔ́ɔmɔ mó úhenemú go go yɔgɔnɔ medíge máama Kanɛ Mesúge a mbaá lɔsɛ́nɔ́ go go ŋa." ⁵ gáábɔ́ go nco go oyana Mósɛsɛ bá amɔ́: "Boɛ́nɔ bó lɛ́ bó búú úlénée na gɛca gá moóma mó dómba mɔ́ɔmɔ mó úhenemú go go yɔgɔnɔ medíge máama Kanɛ Mesúge a mbaá lɔsɛ́nɔ́ go go ŋa." ⁶ Mósɛsɛ go sénigie naá bálɛ́gá iŋkimée cɔ́mɔ ya goŋaá, mɔtɔ, akɛ́ onɔ́mɔtɔ́, akɛ́ okɔ́dɔ, a dɛ gɔnɔ́ go úle na gɛbáágá go gɛfóaga gá gincumu. Gɔ́ɔ bá legemú boɛ́nɔ go úlene na moóma. ⁷ Moóma mɔ́ɔmɔ bá mboó ondá mó mba lɛ́ mó háanana, moatɛ́ mó dómbana, go medíge miimée máama má mbaá lɛ mó úhene go yɔgɔnɔ. ⁸ Batɔ biimée bá ombɔ́gɔ yá ɛládɔ naá buelí, báaba bá mbaá ŋaáa buelí, go gedie gincumu na binembie bá mbáaga sá sanda sɛ́ɔ́dɔ́, nogánogá na duelí dá go lala dá ntɔ́nɔ fúénéné fúénéné dobɛlɛ dá bulúmebulúme, dá bɛ́lɛ́ŋɛ́bɛlɛŋɛ na goɛ́la; bá báá dúné bieninye bá bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ gɛnɔ́gɔ́ gá igedíe. ⁸ Batɔ biimée bá ombɔ́gɔ yá ɛládɔ naá buelí, báaba bá mbaá ŋaáa buelí, go gedie gincumu na binembie bá mbáaga sá sanda sɛ́ɔ́dɔ́, nogánogá na duelí dá go lala dá ntɔ́nɔ fúénéné fúénéné dobɛlɛ dá bulúmebulúme, dá mbɛ́lɛ́ŋɛ́bɛlɛŋɛ na goɛ́la; bá báá dúné bieninye bá bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ gɛnɔ́gɔ́ gá gogedie. ⁹ Ginembie gá mbáaga gímmue gɛ́ mba lɛ́ mɛ́da mɔ́ɔ́dɔ́ na ménni go tɛ́nɛ́ɛ, mɛ́da máandɛ́ go mmɛndɛ́ɛ; binembie bá mbáaga biimée bɛ́ mbá lɛ́ mɛ́da cɔ́bɛcɔ́bɛ. ¹⁰ Naá binembie bá mbáaga biimée, bá báá nabá bɛ́táanɔ, bɛ́táanɔ. ¹¹ Bá báá gedíe dobábá dá bulúmebulúme naá boayá bɔ́ɔbɔ bó yibeninemú gɛnaba gá busío; bá báá ŋaáa nɔ́ɔ caŋa mmue naá boayá bɔ́ɔbɔ bó yibeninemú gɛnaba gá gáandɛ́ɛ. ¹¹ Bá báá gedíe dobábá dá bulúmebulúme naá boayá bɔ́ɔbɔ bó yibeninemú gɛnaba gá busío; bá báá ŋaáa nɔ́ɔ caŋa mmue naá boayá bɔ́ɔbɔ bó yibeninemú gɛnaba gá gáandɛ́ɛ. ¹² Bá báá ágá dobábá otíno áhandɛ́ na dóɔ́dɔ́ naá gɛnaba gá busío, bá báá gɔnɔ́ go ága dobábá otíno áhandɛ́ na dóɔ́dɔ́ naá boayá bɔ́ɔbɔ bó yibeninenemú gɛnaba gá gáandɛ́ɛ; dobábá dɔ́ɔdɔ dó mbá lɛ́ dó lumenene númmue na sɔ́gɔ́ɔ. ¹³ Bá báá dúné binúmie bá góolo otíno áhandɛ́ na bɛ́ɔ́dɔ́, bá báá lɛ go ɛ́da go númeninye binembie bá mbáaga sɔ́gɔ́ɔ na sɔ́gɔ́ɔ na binúmie bɛ́ɛbɔ. Gincumu go bɛ́ɛmba boóma táŋɛ́ búmmue. ¹⁴ Bá báá gedíe binembie bá mbáaga na binúmpe bá mbúínyi, go go dúgune go gɛtála naá mmoɛná ya gincumu; binembie bá mbáaga bɛ́ɛbɔ nɔ́ɔnɔ bɛ́ mba lɛ́ bɛ́ɔ́dɔ́ na gímmue. ¹⁴ Bá báá gedíe binembie bá mbáaga na binúmpe bá mbúínyi, go go dúgune go gɛtála naá mmoɛná ya gincumu; binembie bá mbáaga bɛ́ɛbɔ nɔ́ɔnɔ bɛ́ mba lɛ́ bɛ́ɔ́dɔ́ na gímmue. ¹⁵ Ginembie gá mbáaga gímmue gɛ́ mbá mɛ́da buinyo go tɛ́nɛ́ɛ, mɛ́da máandɛ́ go mmɛndɛ́ɛ; nɔ́ɔnɔ mɛ́da caŋa mmue go binembie bá mbáaga biimée bɛ́ɔ́dɔ́ na gímmue. ¹⁶ Gɔ́ɔ bá manɛmɔ́ naba binembie bá mbáaga bɛ́ɛbɔ bɛ́táanɔ, sɛ́ɛsɛ síncodío ɛ́táanɔ na mmue kóka. ¹⁷ Bá báá ágánáa dobábáa otíno áhandɛ́ na dóɔ́dɔ́ naá meémbu má mesúgudine má gɛnaba gímmue, bá báá gɔnɔ́ go ́ágana dobábá otíno áhandɛ́ na dóɔ́dɔ́ naá meémbu má gɛnaba gá gáandɛ́ɛ. ¹⁸ Bá báá dúné binúmie otíno áhandɛ́ na bɛ́ɔ́dɔ́ na gɛkɔ́ŋɔ gá mopíto, go go númeninye gincumu, ɛ bɛ́ɛmba boóma búmmue. ¹⁸ Bá báá dúné binúmie otíno áhandɛ́ na bɛ́ɔ́dɔ́ na gɛkɔ́ŋɔ gá mopíto, go go númeninye gɛtála, gɛ́ bɛ́ɛmba boóma búmmue. ¹⁹ Bá báá gedínyée gɛtála ucúbe na bɛɔbɔ bá bɛ́mɔŋgɔlɔ fúénéné fúénéné dobɛlɛ dá goɛ́la, na ucúbe gɔnɔ́ yúncodío na bɛɔbɔ bá nnyama ya miimpo bá dɔ́ŋɔnɔ bá amɔ́ dofíne, yɔ́ɔyɔ ucúbe yó mba lɛ́ yó bádálɛgana naá yɔ́ɔyɔ yá busío. ²⁰ Bá báá gedíe mabámá go busío bá gincumu; má mba lɛ́ na boɛ́tɛ bá akasɛ́a, cuméné cuméné. ²⁰ Bá báá gedíe mabámá go busío bá gincumu; má mba lɛ́ na boɛ́tɛ bá akasɛ́a, cuméné cuméné. ²¹ Bobámá búmmue bó mba lɛ́ mɛ́da mátánɔ go tɛ́nɛ́ɛ, gigísi gá mɛ́da go mmɛndɛ́ɛ. ²² Bá báá gedíe go bobámá buimée binébiginye bɛ́andɛ́, gímmue na sɔ́gɔ́ɔ; bá báá ŋaáa nɔ́ɔnɔ go mabámá miimée máama naá gincumu. ²³ Mabámá má mba lɛ́ nitíno go ombɔ́gɔ yá gincumu yá gɛayá gá mbádá. ²⁴ Bá báá ágá kimbógó sá gɛkɔ́ŋɔ gá muinyí otíno áhandɛ́ naá cí sá mabámá, kimbógó ɛ́handɛ́ naá cí ya bobámá buimée go binébiginye bá bɔ́ bɛ́andɛ́. ²⁴ Bá báá ágá kimbógó sá gɛkɔ́ŋɔ gá muinyí otíno áhandɛ́ naá cí sá mabámá, kimbógó ɛ́handɛ́ naá cí ya bobámá buimée go binébiginye bá bɔ́ bɛ́andɛ́. ²⁵ Ombɔ́gɔ yá gáandɛ́ɛ yá gincumu, ombɔ́gɔ yá gɛayáa gá mmoɛná, bá báá gedíe mabámá nitíno go yɔ́, ²⁶ kimbógó sá má otíno áhandɛ́ duunéelú na gɛkɔ́ŋɔ gá muinyí, kimbógó ɛ́handɛ́ naá cí ya bobámá buimée. ²⁷ Go bugído bá gincumu bɔ́ɔbɔ bó núunemú gɛayá gá kúlúgéné buisí, bá báá gedíe go bɔ́ mabámá mátáanɔ na búmmue. ²⁷ Go bugído bá gincumu bɔ́ɔbɔ bó núunemú gɛayá gá kúlúgéné buisí, bá báá gedíe go bɔ́ mabámá mátáanɔ na búmmue. ²⁸ Bá báá gedíe mabámá máandɛ́ go embúne yá gincumu naá tiídinye; ²⁹ Má mba lɛ́ kumígínéelú máandɛ́ a bayɛga gɛmbádáa, númíelu bese bese naá mmoɛná na gɛcáká; bá báá ŋaáa nɔ́ɔ caŋa mmue go miimée naá embúne áhandɛ́. ²⁹ Má mba lɛ́ kumígínéelú máandɛ́ a bayɛga gɛmbádáa, númíelu bese bese naá mmoɛná na gɛcáká; bá báá ŋaáa nɔ́ɔ caŋa mmue go miimée naá embúne áhandɛ́. ³⁰ Nɔ́ɔnɔ gó lɛ́ aá mabámá má mba lɛ́ mánnámanyɛ́, kimbógó sá má dúnéelú na gɛkɔ́ŋɔ gá muinyí, sɛ́ mba lɛ́ buinyo na mmue, kimbógó ɛ́handɛ́ naá cí ya bobámá búmmue. ³¹ Bá báá gedíe bɛampa bɛ́táanɔ na boɛ́tɛ bá akasɛ́a go mabámá má ombɔ́gɔ yúmmue yá gincumu. ³¹ Bá báá gedíe bɛampa bɛ́táanɔ na boɛ́tɛ bá akasɛ́a go mabámá má ombɔ́gɔ yúmmue yá gincumu, ³² bɛampa bɛ́táanɔ go ombɔ́gɔ yá gáandɛ́ɛ yá gincumu, tɔ́nɔ na bɛampa bɛ́táanɔ go bugído bá gincumu bɔ́ɔbɔ bó núune gɛayá gá kúlúgéné buisí; ³³ bá báá ŋaáa gɛampa gá tɛ́mádɛ́máa go go latanɛna mabámá naá mesúge miimée. ³⁴ Bá báá lindényée mabámá miimée na góolo, bá báá dúné tɔ́nɔ bɛcáká na góolo go go dúmbenye kɔ́ɔ bɛampa, bá báá lindényée tɔ́nɔ bɛampa na góolo. ³⁵ Bá báá nogáa sanda na duelí dá bulúmebulúme, mbɛ́lɛŋɛnyɛ na goɛ́la, na duelí dá go lala dá ntɔ́nɔ; bó mbá lɛ́ gɛnɔ́gɔ́ gá buelí akɛ́báamɔ, bá báá gedínée kɔ́ɔ bieninye bá bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ. ³⁵ Bá báá nogáa sanda na duelí dá bulúmebulúme, mbɛ́lɛŋɛnyɛ na goɛ́la, na duelí dá go lala dá ntɔ́nɔ; bó mbá lɛ́ gɛnɔ́gɔ́ gá buelí akɛ́báamɔ, bá báá gedínée kɔ́ɔ bieninye bá bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ. ³⁶ Bá báá gedíe mogoná múnni na boɛ́tɛ bá akasɛ́ go sanda yɛ́ɛyɛ, bá báá bɛ́ lindíe na góolo; bá mbɛ ɛdɛ́gánáa kɔ́ɔ mokásá má góolo, bá báá mó dúnéné kimbógó ínni na gɛkɔ́ŋɔ gá muinyí. ³⁷ Bá báá nogáa, go gɛasɛ́ gá miíŋe naá gɛtála, sanda na duelí dá bulúmebulúme, mbɛ́lɛŋɛnyɛ na goɛ́la, na duelí dá go lala dá ntɔ́nɔ; bó mbá lɛ́ gɛnɔ́gɔ́ gá buelí akɛ́báamɔ́. ³⁷ Bá báá nogáa, go gɛasɛ́ gá miíŋe naá gɛtála, sanda na duelí dá bulúmebulúme, mbɛ́lɛŋɛnyɛ na goɛ́la, na duelí dá go lala dá ntɔ́nɔ; bó mbá lɛ́ gɛnɔ́gɔ́ gá buelí akɛ́báamɔ́. ³⁸ Bá báá gedíe go busío bá sanda mogóná mótáanɔ na mokásá má mɔ́, bá báá lindényée ndɛŋɔ sá mɔ́ na góolo na mokásá má mɔ́; kimbógó sá mɔ́ ɛ́táanɔ dúnéelú na gɛkɔ́ŋɔ gá muinyí.