Dikə 9
1
u yi wuusǝ ù puígǝ́m màndǝ̀diákǝ́tu bǝ́ tǝ̀ muànǝ́ bánsǝ́m dǝ tǝ̀ yí
2
yuàndǝ̀ sàmpuòla sai, bǝ́ biérǝ buámbǝ.u yi tǝ̀ tuonǝ́ dǝ tǝ̀ yi téi bǝ́ caɣǝ́ Yenǝ toyenǝ bǝ́ biérǝ́ buámbǝ.
3
u tǝ̀ tǝ:''dǝ i coú kóorǝ́m mahǝ i pǝ̀ kàrǝ́ nìmǝ́nìmu. i pǝ́ ḿ púúɣǝ́ dùùɣǝ, i pǝ́ ḿ púúɣǝ́ sakǝ̀, i pǝ́ ḿ púúɣǝ́ fuònfuònhu, i sàɣǝ́ pǝ́ ḿ púúɣǝ́ peefǝ bǝ́ káám diélǝsí diá.
4
dǝ́ bǝ ń i tuurǝ́ tǝpú n diéhú mahǝ i ḿ bou ù mahǝ bǝ́ ń kuàndǝ́nu i yísǝ́ lai dǝ̀ ì hànni
5
ḿ pǝ̀ yéibǝ bǝ́ i tuurǝ́, dǝ́ i yèitì dǝ̀ ì siélǝ mahǝ i kuónhǝ́rǝ́ ì tèi tábǝ́lunǝ̀ bǝ́ fììɣǝ́ bǝ́ tǝ́ dǝ̀ ɲàmbǝ pǝ̀ léesǝ́.
6
'' tǝ̀ yi tiɲám bǝ́ ḿ tuákǝ́ siéla sai mahǝ bǝ caɣu toyen suu-pei, bǝ́ biéru buàmbǝ hanna sǝ́sai.
7
Erodǝ n ́yi nuam bégáu, u césǝ́ nìnsí ḿ yi puànhǝ́sí siélǝ mahǝ ù yámǝ̀m yáɣí bǝ́mbámǝ́m bǝ́ ɲán bǝ́ tǝ́ ɲirǝbǝ yi yàɣi Sam-Bàtisǝtǝ̀ yi fuurǝ́ húlubǝ mahǝ,
8
dǝ tuabǝ yàɣǝ́ Elii fììɣǝsǝ́ dǝ̀ ɲìm .dǝ tuabǝ sàɣǝ́ yàɣǝ Yenǝ tuòntuòndǝ̀ wúrǝbǝ mahǝ u cèra fuurǝ́sǝ.
9
Erodǝ yi ḿ yàɣǝ́ :'' n wuosǝ Sàan, sá nuá wérǝ àkué dǝ ń yóu toyena hán burú ù ɲáhǝ.'' Erodǝ yi ń yensu bǝ́ naaɣǝ ɲàmbǝ Yesu.
10
ù ń yi tuònǝ́ m diebǝ coú, bǝ yì fuáɣǝ̀rǝnǝ lai bǝ́ ù cáɣǝ́ bǝ̀ paa ḿ diéli sai. u bǝ̀ píírǝ bǝ ḿ sàm bǝ́ cándǝ bànni siéli bǝ̀ ḿ wuusǝ ń diéli bǝ̀ yàɣí Bètǝ̀sada.
11
nuá ɲìrǝ̀bíím yi césǝ́ bǝ́ ù tuánge, u yi m̀ tuurǝ́ bǝ́ m̀ tuàɣǝ̀sǝ́nu Yenǝ toyenǝ; bǝ̀ yi wàɣǝ̀ bǝ́ biérǝ buámbǝ.
12
yáɣú yi ń sììbu, ù píígǝ́m màndǝ̀diákǝ́tu yi ù buàsǝ́kì bǝ́ tǝ: ''yaasǝ ɲìrǝ̀bíím yábǝ́rǝ́ bǝ́ téi siéla ḿ buàsǝ hán àla à mahǝ bǝ́ yènsǝ́ nìndiiɣǝ́hu dǝ písí bǝ́ ɲán bǝ́ tǝ́ tǝ bou yéndú mahen .''
13
àmá u yi tǝ̀ yeeɣǝ bǝ́ tǝ́ :''i màɣǝ̀rǝ̀bǝ pásǝ́nì bǝ̀ bǝ́ di.'' tǝ̀ u yeeɣǝ bǝ́ tǝ́: tǝ̀ fuònfuòndu ḿ sándǝ́tu tǝ̀ pǝ́ kátǝ́ tǝ̀ nùm dǝ yànsí diá, dǝ́ tǝ pǝ̀ téi bǝ́ nùndǝ́ nuá nìndiiɣǝhu bǝ́ muànǝ́ ɲìrǝ̀bíím à múm.
14
bǝ yi tàpǝ̀ ɲirǝbǝ tùsa nùm. u sǝ́ ù màndǝ̀tu:'' hànnǝ́sǝ́bǝ nì càɣà caɣà,
càɣí ḿ diéli ɲirǝbǝ puísí nùm.''
15
tǝ yi paa kǝ́ɲámǝ́m bǝ̀ hàm bǝ̀ sai.
16
u yi píírǝ́ dǝ̀ ì fuònfuòndu nùndǝ́tu dǝ yànsí diá bǝ́ wuóndǝ́ tàaɣa ɲáhǝ, bǝ́ tǝ̀ sulǝ̀ka, bǝ́ yi biórǝ césí bǝ́ muàmǝ ù màndǝ̀tu tǝ̀ yi tutǝ́ ɲìrǝ̀bíím.
17
m̀ yi dii m̀ sai bǝ́ diám, nìndiiɣǝhu yuábǝ́ra ḿ kuátǝ́ hán, bǝ́ káárǝ́ à duóm puíɣǝ́nu piàtǝ́tu diá.
18
lai ɲìni yi bou, Yesu yi cándǝ́ bǝ́ ḿ yaam, dǝ ù màndǝ̀tu wáɣǝ̀ bǝ̀ ù buonu, u tǝ̀ káám bǝ́ tǝ́:''bǝ̀ tuàɣǝ̀su bǝ́ yàɣǝ́ n de werǝ?''
19
tǝ̀ ù yeeɣǝ́ bǝ́ tǝ́: '' tuabǝ yáɣǝ́ Sam-Batisǝtǝ, dǝ tuabǝ yàɣǝ́ Elii, bǝ́ yààsǝ́ ḿ yàɣǝ̀bǝ, Yenǝ tuòntuòndǝ̀bǝ sǝ̀nsani yiébǝ mahǝ u cera de ḿ yíɣǝ̀rǝ́nú.
20
ù tǝ̀ tǝ: '' sá nuá i be, i mààm bǝ́ yàɣǝ́ n de werǝ? Pieru yeeɣǝ́m mahǝ tǝ̀ bǝ sǝ́ :''Kírǝ́su dǝ ù yènǝ́ Yenǝ tahi.''
21
u tǝ kánhǝ́m mahǝ u sǝ́ tǝ̀ pǝ̀ lǝ̀ càɣǝ̀ ɲirau,
22
ɲirǝkuòɣǝ bíígǝ́ yí ɲámbǝ́ cànda puómpuóm, kàtàbǝ, péa cámbǝ, dǝ sǝ̀kribǝ diebǝ kǝ̀ kànsà, bǝ kǝ̀ wuá, kǝ̀ fuurǝ ̀ lataari.
23
u tǝ càɣǝ́ tǝ̀ sai bǝ́ tǝ́ : dǝ́ ɲira naaɣǝ bǝ́ ḿ tuánga u kuàndǝ̀nu bǝ́ du ù ɲím, bǝ́ píírǝ́ ù lopaɣǝ́la bǝ́ bààɣǝ́ bǝ́ ḿ tuángǝ lasǝ́sai.
24
ḿ yensú bǝ́ naaɣǝ puásǝ́ ù ɲím ù yí yiá, sá nuá ń diéu yiá n yém ù yí kàrǝ́ puátǝ́m.
25
dǝ̀ yí duònsǝ́ barǝ́ ɲirau ḿ dú bǝ́ ḿ tinu hàndúnǝ́ sai dǝ́ u suanu ù ɲíím?
26
n diéu huànrǝ́kǝ́ féi n yém dǝ n tuàɣǝ̀sǝ̀m, ɲìrǝ̀kuòɣǝ bíígǝ yí u huànrǝkǝ́ féi u ń máánǝ́ lai kǝ̀ páɣí mahǝ, dǝ wáɣǝ́nu Pièu dǝ ù tuòntùondǝ̀ suubǝ bǝ̀ yiéi mahǝ.
27
sá nuá ḿ i cáɣǝ́ màɣǝ̀re, i ḿ nuòsǝ́ tahǝ àlà tuabǝ pà ḿ yiá bǝ́ nám pǝ̀ ɲàmbǝ́ Yuombǝtu tǝpú.''
28
Yesu ń yaám bǝ́ tiɲàm, lǝ ń tou la-néi, u píírǝ́ Pieru, Saan bǝ́ duònsǝ́ Sàakǝ bǝ́ lou talǝ ɲáhǝ bǝ́ yaam.
29
bǝ̀ ń yi yaam sanni Yesu nuòi mahǝ piàse, ù bátu puórǝ bǝ́ ń yàɣǝ́ piárǝ́piári.
30
dǝ̀ sùnsuàhu, labǝ diá yi máánǝ́ bǝ́ ù tuàɣǝ̀sǝnu. Mòyisǝ dǝ Elii yi le,
31
dǝ lǝ̀ nuànu bǝ̀ bou páɣí mahǝ. bǝ̀ yi tuàɣǝ̀su ù coú kórǝ́m wásǝ́m toyenǝ Serǝsalem mahǝ́.
32
dǝ̀ sanni Pieru dǝ ḿ yi ù sanǝ́mbǝ sai dǝ bǝ̀ léesǝ nàndòóm. sá nuá bǝ́ ḿ sìndǝ́ sanni pǝ̀pei bǝ́ ɲàmbǝ́ ù páɣí ḿ màngǝ́m dǝ wáɣǝ́nu ɲirǝ diákǝ́bǝ ù ń yi ù tuàɣǝ̀sǝm bǝ
33
bǝ yísǝ́ sanni bǝ́ ḿ paa, Pieru sǝ́ ''Miàti'' dǝ̀ sui dǝ tǝ̀ yí bou àla. tǝ yí puóm kǝ̀nkám bùùa taarǝ, a yiéi ceri, Mòyisǝ yiéi ceri, Elii yiéi ceri.
34
ù ḿ yi yuum sanni dǝ̀ ì nìnsí tàaɣa ɲáhǝ téwárǝ́hu sànǝ́ máánǝ́ bǝ́ bǝ siiké. bǝ̀ buòa puéi bǝ́ ɲán bǝ́ tǝ́ bǝ̀ yi bou téwátu làcanhǝ mahǝ-le.
35
níoú buòndǝ́ téwátǝ mahǝ bǝ yàɣǝ́: '' àka kǝ̀ nuàm ḿ bíígǝ ń teerǝ́kè, biáɣǝ̀nì kǝ̀.''
36
níoú ḿ biékǝ́ sanni, Yesu yi bou ù cera-le. dǝ̀ ì laa mahǝ tǝ̀ yi nuam suaɣí bǝ́ pǝ̀ yátǝ́ bǝ́ cáɣu ɲirau nìnsí tǝ̀ ǹ yi ɲàmbǝ́sí.
37
sáam ń déerǝ́ sanni, bǝ́ síndǝ́ talǝ ɲáhǝ, ɲirǝbiim ù corǝ́ bǝ̀ wósǝ màɣǝ̀rǝ́.
38
dǝ̀ sanni yi nuá ɲira yi búúsǝ́ dǝ̀ í ɲìrǝ̀bíím mahǝ bǝ́ tǝ́: '' Miàti, m à tàámǝ́, wuóndǝ́su n lapau, bǝ́ ɲán bǝ́ tǝ ń tou ɲàn-le u cera.
39
sàmpuòlǝ sàɣǝ́ u lóu u ḿ huabu laám bǝ̀ yàɣǝ̀ yóyóu. sàmpuòlǝ pǝ̀ yuou bǝ̀ yísǝku ù ɲáhǝ tuómtuóm, bǝ̀ sàɣǝ̀ tǝ ń naaɣǝ bǝ́ yísǝ́ bǝ́ ù buàhǝ́ bǝ́mbámǝ́m.
40
ń káám à màndǝ̀tu dǝ tǝ̀ yí lǝ̀ tàpǝ́ tǝ̀ pǝ̀ fí.
41
Yesu yeeɣǝ bǝ́ tǝ́: '' sàɣǝ̀hù n diéhu yiebǝ kúá máam, bǝ pǝ̀ tíahǝ coú, n yí ḿ wáɣǝ́ bǝ̀ i buonu bǝ́ téi tuu mánsàndǝ, bǝ́ fí bǝ́ i tiím? maanu à lapau àla.''
42
kùntaaɣǝ́ ḿ yísǝ́ sanni bǝ́ ḿ paanǝ́, sàmpuòlǝ yi kǝ̀ ɲàɣí bǝ́ miéɣǝ́ kǝ̀ kuànú bǝ́mbámǝm. sá nuá Yesu yi tiém sàmpuòlǝ dǝ̀ yéi ù biérǝ́ kùntaaɣǝ bǝ́ kǝ̀ muànǝ́ kǝ̀ puèu.
43
bǝ̀ yámǝ̀m yáɣí Yenǝ bánsǝ́m ḿ yi màngǝ́m. bǝ́ bá wáɣǝnu tǝ̀ yànáarǝ́m ù yi puàhǝ nìnsí m diésí ɲáhǝ, Yesu sǝ́ ù màndǝ̀tu, '
44
'biáɣǝ́rǝni suurú toyena àhán, bǝ́ ɲán bǝ́ tǝ́, bǝ̀ yi kuòosǝ̀ ɲirǝkuòɣǝ bíígǝ ɲirǝbǝ neí mahǝ.''
45
sá nuá bǝ̀ yi pǝ̀ césǝ́ dǝ̀ i toyenǝ ḿ naaɣǝ yaa bǝ́ tím, dǝ̀ yi bǝ dìrǝ́ dǝ̀ bǝ yi p̀ ḿ fí bǝ́ lǝ̀ cési. bǝ̀ sáɣǝ́ yi huànrǝkǝ ù káámǝ́m.
46
dǝ́ sanni bǝ̀ yi céndǝ́ bǝ́ ḿ nààrú bǝ̀ làcanhǝ mahǝ bǝ́ naaɣǝ ɲàmbí ḿ yi nuám ciéu.
47
Yesu ḿ mandǝ́ sanni bǝ́ nààru ń diéli yém, u píírǝ́ bí-kùnkùangǝ bǝ́ kǝ̀ hànnǝ́ ù tahi,
48
bǝ́ tǝ̀ tǝ: '' dǝ́ ɲira cìɣǝ̀rǝ́ bí-kùnùngǝ dǝ́ ḿ ɲiri ɲáhǝ, bǝ́ nuànu ǹ cìɣǝrǝ́ kǝ́m àka, ù cìɣǝrǝ́ bǝ̀ wáɣǝnu n wei-le, bǝ́ sáɣǝ́ cìɣǝrǝ́ ḿ tuònǝ́nú. ḿ ɲuámbì àkuei i mahǝ ù le ciéu.
49
Sàan yeeɣǝ bǝ́ tǝ́ Miàti: '' tǝ yi ɲàmbǝ́ ɲirau dǝ́ ù tàpu sàmpuòla dǝ a ɲiri ɲahǝ, tǝ́ ù kàngǝ́m-nu, bǝ́ ɲán bǝ́ tǝ́ ù yi pǝ̀ tǝ sánǝ́nu bǝ́ à tuángǝ́.''
50
sá nuá Yesu ù yeeɣǝ bǝ́ tǝ́ : pǝ́ u ɲárǝ́ nì, ḿ pǝ̀ i hùnsǝ́nu, ù nuam i yuo-e''
51
ù tàaɣa lóom ḿ yi buàsǝ́kǝnǝ́m ɲàmǝ́m, ù yi wuóndǝ́ bǝ́ ḿ nuán ù kuàndǝ̀nu bǝ́ téi Serǝsalèm.
52
ù yi diém bǝ́ dísǝ́ màndǝ̀tu tǝ̀ téi bǝ́ lóu sàmàrí siélǝkǝ ɲinǝ mahǝ bǝ́ yi biàɣa ù máánǝ́m.
53
sá nuá sàmàri yiebǝ yi pǝ̀ ù tuurǝ, bǝ́ ɲán bǝ́ ù yi tiahǝ Serǝsalèm.
54
dǝ̀ sanni Sàan dǝ Sàakǝ, bǝ́ n yi ɲàmbǝ́m dǝ̀ nìnsí nuàngǝ́ ɲamǝ́m bǝ̀ yi tǝ́ '' Yuombǝtu, à dú dǝ̀ tǝ yí muànǝ́ laám sìndǝ́nǝ́ tàaɣa ɲáhǝ bǝ́ bǝ̀ kóoraà?''
55
Yesu yi bǝ́ wuóndǝ́ bǝ́ bǝ̀ hánrǝ́.
56
bǝ̀ yi yísǝ́ ɲàni bǝ́ ń tuéi siélǝkǝ tuàɣǝ.
57
bǝ̀ ḿ yi kóom coú, ɲira tuòu sǝ́ Yesu '' ḿ yí ḿ à tuángǝ à ǹ yèi hàna sai.
58
Yesu ù yeeɣǝ bǝ́ tǝ́:'' cìkòrǝ́sí tou kùara dǝ tàaɣa nèsí tou cìkǝ́tu, dǝ ɲirǝkuòɣǝ bíígǝ sá kúá kǝ̀ m̀ cìkǝ́ tahi kǝ̀ yoi.''
59
ù ya ɲira tuòu bǝ́ tǝ́ '' ḿ tuángǝ́m-ní '' ù yeeɣǝ bǝ́ tǝ́ '' Miàti, yaasǝ́ ḿ tùùní m puèu.'' sá nuá Yesu ù yeeɣǝ bǝ́ tǝ́, ''
60
yaasǝ́ húlubǝ tùù húlubǝ, awei dííɣǝ́ à càɣǝ́ biáɣa sǝ́sai Yuombǝtu tǝpú toyenǝ.''
61
ɲira tuò ù ya bǝ́ tǝ́, '' Miàti ǹ ḿ a tuánge, sá nuá yaasǝ́ ḿ huin còsǝ̀nǝ́ m yàhǝ yiébǝ.''
62
Sá nuá Yesu ù tǝ́, '' ḿ diéu ḿ muèu nàpíei, bǝ́ yátǝ́ bǝ́ ḿ biángu ù pà ḿ fí lóu Yuombǝtu tǝ́pú mahǝ,