13 1 Dan n Jeju tee gir kuju (temple) kǝ ndaa ɓaalaa nge ndoo yãã yan kogii ndɔtǝ kǝ rɔn tǝ idan nɛ: Kǝwǝ ɓe ãã mbal kǝ majǝ ngãy gǝ n ndoo ho, kujǝ gǝ n ndoo ho a? Bǝ Jeju tel idan nɛ: 2 Ãã kujǝ kǝ bo ngãy gǝ n ndoo a? Mbal kogi kǝ a nditǝ dǝ madǝn tǝ laa a gotoo, a mbere tǝnan dǝ kɔɔkǝ malang. 3 Lo n Jeju tee a nditǝ dǝ mbal wãrang gǝ tǝ ɓaa Pǝyer ho, Jak ho, Jãã ho, Ãndre ho, ɗeen rɔn tǝ jǝkɛɛ, bǝ dejenǝn nɛ: 4 Ǝdǝ ji yãã gǝ n ndoo a ɗeen i ɗingãy tǝ ho, yãã n a ɗaa yãã ɓaa a ɔjǝ kadǝ yãã gǝ nǝ a ɗeen ngɔr ho nǝ i ɗi gǝ ɛɛ? 5 Jeju ǝlǝ gir kǝdǝ dǝ: I-ndii dǝ rɔsi tǝ, bǝ kadǝ dee gol si lee. 6 Dee gǝ ngãy a ɗeen kǝ rim, bǝ ǝdan nɛ: Ma i Kris. Adǝ a tĩĩn tǝ dee gǝ ngãy. ǝǝǝǝǝǝ 7 Ɗe a ooi najǝ ɗɔ gǝ ho, kãã ɗɔ gǝ ho ɓaalaa i-soli lee. Tam yãã gǝ n ndoo a ɗaan yãã gar, bǝ i tǝ tɔl ta lee ɓay. 8 Gir ɓe kogi a mbatǝ madǝn ho, kõɓe kogi a mbatǝ madǝn ho, dǝ nang a ndebe kǝ loo gǝ tǝ ho, ɓoo a ɗaa dee gǝ ho. Bǝ i tǝ kǝlǝ gir kõny yǝ kojǝ. 9 I-ndii dǝ rɔsi tǝ, A ǝlan si ji nge kõɓe gǝ tǝ ho, a tǝndan si kem Sinagog gǝ tǝ ho. A aan sesi no nge kõɓe gǝ tǝ ho, nõ mbang gǝ tǝ ho, tam rim tǝ, bǝ nee n ndoo i kǝ kum tǝ yadǝ. 10 Bǝ mber Najǝ kǝ Majǝ n ndoo a i ǝnan kǝ kem ɓee gǝ tǝ malang kǝ taa paa taa. 11 Ɗe ǝwan si, bǝ aan sesi ǝlan si jidǝ tǝ ɓaa, i-soli dǝ najǝ n a ɔri tǝ naa lee. Tam kum mbang koo n nõõ tǝ bang ɓaa a ingai najǝ kǝ kadǝ a ɔri, tam i Ndil kǝ Talǝn a indǝ najǝ tasi tǝ nǝ. 12 Ngokõ naa gǝ a unǝn dǝ naa kadǝ tɔlǝn dǝ ho, bɔbǝ ngon a un dǝ ngonn ho. Ngan gǝ a mbatǝn tǝ nge kojǝ dǝ gǝ ho, a sǝlan gir dǝ kadǝ dee gǝ tɔlǝn dǝ ho. 13 Dee gǝ malang a mbatǝn si tam rim tǝ. Bǝ dee n ǝwǝ ngãã batǝ tǝ tɔl ta tǝ ɓaalaa a ajǝ. 14 Dan n sei ããi yãã kǝ yãã kǝ yẽr nditǝ lo n sɔɔ kadǝ nee nditǝ kɛɛ tǝ lee ɓaa, (adǝ dee n tǝdǝ najǝ n ndoo nǝ ger kum), adǝ dee gǝ n ndin Judee tǝ nǝ ããyǝn naa kǝ mbõõ mbal gǝ tǝ, 15 adǝ dee n nditǝ dǝ kuju nǝ ɗisǝ unǝ yãã lee ho, 16 dee n i ndɔrɔ nǝ tel ɗee ɓee unǝ kub yan lee ho, 17 Bǝ dǝyã gǝ n ndanǝn ngan ho, nge gǝ n ngan ilǝn mba dǝ kem ndɔ gǝ n ndoo tǝ nǝ, urkɔl i yadǝ. 18 I-ndɔyi ngãy taa kadǝ yãã gǝ ndoo i naa kul tǝ lee. 19 Tam i urkɔl kǝ boo ngãy. Urkɔl kǝ titǝn gotoo, lo koo n Nǝbǝ ubǝ n dunia mbong ɓoolaa ndoo ho, urkɔl kǝ titǝn a gotoo gogǝ ho. 20 Ɗe Nǝbǝ gang tǝ ndɔ nǝ adǝ gindǝ dɛpǝ lee ɓaa, dee kǝ a ajǝ a gotoo, bǝ tam yǝ nge gǝ gǝran dǝ tǝ nǝ, Nǝbǝ gang tǝ ndɔ gǝ nǝ. 21 I bee nǝ ɗe dee ǝdǝ si nɛ: Ããi Kris n ndoo, lee ɓaa Ããi nee i laa. Ɓaa i taai kemǝn lee. 22 Tam Kris kǝ mbay gǝ ho, nge kɔjǝ ndu kǝ mbay gǝ ho, a teen ngãy ho, a ɗaan yãã kǝ kɔr kǝ kum gǝ ho, mboli gǝ ho, yǝ golǝn dee gǝ, kee i nge kǝ gǝrǝ gǝgee. 23 I-ndii dǝ rɔsi tǝ. Tam m-ǝdǝ si yãã gǝ n ndoo kete kɔɔkǝ. 24 Go urkɔl kǝ kem ndɔ gǝ n ndoo tǝ nǝ, mbang a ndul ho, naa a ndaa lee ho, 25 kurmẽy gǝ kǝ dǝrã tǝ a toson ho, tɔg gǝ kǝ dǝrã tǝ a yeyǝn ho. 26 Taa laa nɛn a ããn Ngon Dee a ɗee dan kil man tǝ, kǝ tɔg kǝ to ɓol ngãy ho, dan kɔr ta tǝ ho. 27 Taa laa, nee a ilǝ anjǝ (ngekǝlǝ) gǝ yan kadǝ kanǝ nge kǝ gǝrǝ gǝ kǝ nel kǝ dam sɔɔ ǝlǝ gir ta ngoy dǝnang kǝ kogii tǝ, batǝ tǝngoy dǝrãã kǝ kogii tǝ. 28 I-ndooi najǝ yǝ kotǝ. Lo n tǝjin gǝ ǝlǝ gir kitǝ, ɓaalaa i-geri kadǝ ɓar i ngɔr. 29 I tǝ n ndoo ho, lo n ããn yãã gǝ n ndoo ugǝn ɓaalaa i-geri kadǝ nee i ngɔr tǝ ɗobǝ tǝ. 30 M-ǝdǝ si kǝ rokǝm tǝ, girka n ndoo a man lee, batǝ y kadǝ gǝ n ndoo ɗee udǝ giri. 31 Dǝrãã ho, dǝnang ho, bǝ najǝ yam a man lee batǝ. 32 Bǝ kǝ tam ndɔ nǝ tǝ ho, kum mbang nǝ tǝ ho nǝ, dee kogii kǝ ger gotoo, kee i anjǝ gǝ kǝ dǝrãã tǝ gee, Ngon Dee koo gǝgee, bǝ i Bɔbǝ ngoy. 33 I-ndii kǝ mbẽnjɛɛ. I-ndii dǝ rɔ si tǝ, tam i-gerii kum mbang naa lee. 34 Tootǝ i titǝ dee n aa kǝ mbaa tǝ, ɓaa ɓar ngan nge kǝlǝ yan gǝ, bǝ gang kǝlǝ adǝ dǝ kǝ dɔdǝ gee nǝ. Nee ǝdǝ nge ngɔm tǝ loo kadǝ nditǝ jǝjããã. 35 Tǝ n ndoo, ɓaa i-ndii jǝjãã. Tam i-geri i kum mbang kǝ raa tǝ n kǝwǝ kujǝ a ɗeen tǝ naa lee, majǝ laa i ndɔɔ, lee ɓaa i dan loy, lee ɓaa i nõõ kǝnjǝ tǝ, lee ɓaa i kǝ ndɔɔi. 36 Kadǝ ɗe tee bugǝru ɓaa ǝnge si dǝ ɓii tǝ lee. 37 Yãã n m-ǝdǝ si too, m-ǝdǝ i dee gǝ malang. I-ndii jǝjãã.