Ǝta 6

1 Í dó nɛn ná íyí yǝ́ dúmǝ́ í yǝ́ dǝ́ kprɔviwó kprɔ́ǝ́ dó. 2 Kǝ́ Sábàt vá, ǝ́lǝ́ kprámǝ nú lǝ́ ǝ́ɖǝ́ hótóhó. Ámesúkpɔwó lǝ́ ɖótóǝ́ í kpátsáó. Wó lǝ ǝ́ɖǝ́ nú bǝ́: «lǝ fí hó ǝ́ nú kpákpráme láó co ?» Ǝŋú nú kǝ́ wótsó nǝ ?», «Nú kǝ́ínyí núkúnú kǝ́ lǝ wó kíɖǝ́ yǝ́ lɔ́ wó ?» 3 «Ŋnyi átí kpátɔ́, Máríyá ví, ki ɖǝ́ já ke nóví, Xósǝ́, Yùde kidǝ́ Simɔ́ ?, yǝ́dídáwó ŋlǝ lá kidǝ́ mío ?» Yéésu dó hómǝ́ fíɔ́n. 4 Í Yéésù nú nɔ́n bǝ́: «Mawù yɔ́n núɖǝ́tɔ́ ɖǝ́kɛn tsónǝ, yǝ́ dúme kiɖǝ́ yǝ́tɔ́wóme kiɖǝ́ yǝ́ hóme íwó bú nǝ́mó 5 ŋintǝ́ wɔ́nɔ́ ǝ́ɖɔ́ gángán ɖǝ́íkɛ́ó sǝ́ hú nám dálɔ́ dǝ́ dɔ́m nɔ́n ɖǝ́káó jí í yɔ́dɔ́ wó. 6 Wó jí maxɔ́séá kpɛ́cɛ́. Ílǝ yí kɔ́hɔ́ bú meílǝ kpránú áme. 7 8 9 Íhɔ̀ amǝ wíǝ́vǝ́aẁo ídɔ̀wɔ́ amǝvǝ amǝvǝ̀ í nàwo ŋúsɛn ɖǝ́ gbɔ́ngbɔ́n màkɔmàkɔ wó jí, íhótóɖónǝó bǝ́ wóká hɔ́ǝnú ɖǝ́ kín lǝ́ wó mǝɔ̀zɔ́zɔ́n mǝ ò, àtí ɖǝ́kín ɖǝɖǝ í wóa cɔ, kpɔ́n nɔ́n ŋǝlǝ mǝ́ o, agbɛ́ tɛ̀ ŋǝlǝ mǝ ó; kiɖǝ ǝ́hó ŋǝ kánɔ wó kpábránú mǝ ò, vɔà wóà cɔ ǝ́mɔ́ zɔ́nzɔ́n fɔ́kpà. 10 Ílǝnú mǝwó bǝ́: «gásiàgamǝ kǝ́ míà ɖó àhoɖǝ́mǝà mínǝ́ nɛ́na kǝkǝ và gákǝ́mǝ kǝ́ mícɔ nɛ̀ na. 11 Ínǝ ǝ́dú ɖǝ́ ŋǝ hó mì, nɔ́n mí wólǝɖótó mío àfɔ̀ ƒútú kɔwó nà nyi kúnú ɖǝ̀ɖǝ́ nǝwó. 12 íwódó ílǝ kaka Mawu nyɔ́n bǝ́ dúkɔ́n à nàgbóyi lǝ wó núvɔ́n wógbɔ́. 13 Wónyàn gbɔ̀ngbɔ̀n súgbɔ́ í wósía mímǝ dɔ́n nɔ̀n súgbɔ́ íyɔ́ dɔɔ́ wó. 14 Ǝfíɔ Hǝ́ródɛse sé ǝ́nú kǝdɔ́a wódǝ́sí Yéesù ŋǝ kɔ́ nyɔ́ngbí. Amǝ ɖò lǝ nú bǝ́: «Yóhánà Mawù ǝ́cílǝ na mǝtɔ ínyɔ́ có Amǝkuku wòmǝ ǝ́nú kǝ dùa ŋú sɛn núkúnú dɔ́wó lǝ wɔdɔ́ lǝ mǝ.» 15 Amǝ́ɖẹ́o lǝ nu bǝ́: «Ǝ́lí í nyí», Amǝ ɖǝ̀ó gbǝ̀lǝ nú bǝ́: «ǝ́nyɔ́núɖǝ́tɔ́ í sígbǝ́ ɖǝ́ càtɔ́wó», 16 Kǝ́ Ǝ́ródɛ́sǝ se ǝ́nyɔ́n kílá, ǝ́ bǝ́: «Yóhànà kǝ́ŋǝ có tá nà í nyɔ́n.» 17 Ǝ́núkǝ́ dɔ́à Ǝ́ródɛ́se lǝ Ýhánà vayi í brɛ́ dǝ́ gáhɔ́mǝ nǝ Ǝ́ródíasǝ (kǝ́lǝ nyí Fílípǝ yǝ́ nɔ́vía si) ǝ́núkǝ́ dúa ǝ́ ɖǝ́. 18 Ǝ́níkǝ́dúa Yóhanɛse núnǝ Ǝ́ródɛse bǝ́: «ŋǝjǝ́ se bǝ́ amǝ náxɔ́ nɔ́viá sió». 19 Vɔ́a Ǝ́ródiase dǝ́kǝ́lɛ́ í lǝ ji bǝ́ yà wíí vɔ́à ŋǝ kà tǝ́ ò, 20 Ǝ́núkǝ́dúà Ǝródɛ́se lǝ sinǝ Yóhánà, ǝ́nyá bǝ́ amǝ jɔjɔ kiɖǝ́ amǝ kɔ́kɔ́è í nyì, í yǝ́ŋǝ tà lǝ kpɔ́jí Ná ɖótóǝ́ à dínǝ vɔ́à ǝɖó nɔ́tóǝ́ kidǝ‌́ jíjɔ̀ 21 Í mɔ́núkpɔ́kpɔ́ sú Ǝ́ródɛ́sǝ sí lǝ yǝ́ jíŋǝ kǝ̀kǝ̀ ji íɖó núɖúxó nǝ vǝ́ háŋǝ kɔ‌ nɔ tówókíɖǝ́ Gálili ŋǝ kɔ́tɔwó 22 Ǝ́ródiàse ǝ́ví ŋɔ́nrúvi yǝ́nt&ɖó xɔ́an mǝ va ɖú wǝ́ í jɔ́jí nǝ Ǝ́rodɛsǝ kidǝ́ yǝ́ mǝ Kpǝ́kpǝ́ó lǝ ǝ́núɖúxó Ǝ́fíɔlǝ nú nǝ, ǝ́ví à ŋúrúvíà bǝ́: «Bíɔ ǝ́núwó sééé kǝ́lǝ́ jí í má cɔè nǝó». 23 Ítá nú nǝ bǝ́: «ǝ́nú wó sééé kǝ́ a bíɔ à má cɔ́ɛ́ nǝwó, nǝ nyi tífíaɖúxó màmàn tóxó amǝvǝ». 24 Ǝdá ínúnǝ́ yǝ́ nana bǝ́: «Núkǝ́ í mà bíɔ ?» Ǝ́nú nǝ́ bǝ́: «Yóháná Mawú ǝ́cílǝnamǝtɔ́». 25 Ɩ́ ǝ́kaka ǝwɔ́kába í yí ǝ́fíɔ gbɔ́ í lǝ bíɔɛ́ bǝ́: «ŋǝlǝjí Yóhána Mawú ǝ́cílǝnamǝtɔ́ tá lǝ agbántɛ́rɛ́ jí ífíatró ɖólà». 26 Ǝfíɔ cí ŋǝzizi mǝ lǝ yǝnútáṭátá kídǝ́ yǝ́ mǝkpǝ́kpǝ́ó à gǝ gbǝ́ yǝ́ ŋǝ́‌ kǝ́ í núà ó 27 Í ǝ́fíɔ́ dɔ́ yǝ́ sɔ́jà ɖǝ́ká bǝ́na cɔ Yohànà ŋǝ́ tá và ŋǝ. Jɔ́là yí ívɛ́ cɔ́ tá nɛ́ lǝ gágbámǝ. 28 Í cɔ yǝ́ta dǝ́ agbàngbɛ̀jɛ̀ jí íŋǝ na ŋrɔ́nrúvía, í ŋrɔ́nrúvía seŋǝ na yǝ́ náná. 29 Kǝ́yǝ́dǝ́ kprɔ́víó seà wòvà cɔ yǝ́ŋǝtira sǝ̀ ŋǝ dó yɔ́dómǝ. 30 Í amǝ dɔdɔ bɔ í xóhrá Yéésù í nù ǝ̀ nùkǝ́ í wɔ́ kídǝ́ i disàwó. 31 Ílǝ núnǝwó bǝ́: «wó na ɖǝ́ wóɖǝ́kíwó ɖǝ́ tóhó ɖǝ́kà ívɛn gbɔ́ndǝ́mǝ lǝ gahóhó ɖǝ́ káwómǝ» Ǝ́núkǝ́dɔ́a amǝ súgbɔ́wó trɔ́ lǝ yí íwóŋǝ lǝ ɖúnù ò ǝ́núkǝ́dɔ́à gámǝ lǝ sú wó. 32 Íwóɖó tójí hɔ́n me í lǝ yí zóhójí tóhó. 33 Íkó có à amǝ súgbɔ́ dǝ́síwó íwósúdú tó ǝ́dúàwómǝ í wó ɖó jɛ́nkɔ́ nǝ ó. 34 Í kǝ́ Y&&sù ɖí lǝ tɔ́jíhɔ́n amǝ á ǝ́kpɔ́ amǝ súgbɔ́ í gbɔ́adɔnú nǝ́ó ǝ́ núkǝ́ dɔ́à wó lɛe sigbǝ ́‌ɩárɛn kǝ́wówɔ̀ kprɔ́tó ŋǝ lǝ ó. 35 Lǝ gáxóxó ɖǝkamǝà yǝ́ dǝ kprɔvíwó valǝ nu nɛn bǝ́: «zóhójí nyí lǝ» là í ǝ́zán lǝ dó. 36 Nyàn wó nǝ wayi kɔ́hóó mǝ nǝ va hrǝ́ ǝ́nú ɖǝ́ o í ɖú. 37 Ǝ́lǝ núnǝwo& bǝ́: «Mínà ó ǝnú nǝwó a dú.» Í wólǝnú nǝ bǝ́: «Míàtɔ́ ŋí avɛhrǝ́ kpɔ́nɔ́n dǝ́ naríó kpɔ̀nŋín í seŋǝ ò wóa du» 38 Ǝ́lǝ nú nǝó bǝ́: «kpɔ́n nɔ́n nǝ́nǝ́ í lǝ wósí ? Míyí nǝ miakpɔ. Kǝ́wóre& bíosé jrɔ́a, wó lǝnú bǝ́:«kpɔ́n nɔ́n amàntɔ́n kidǝ́ akpàvi amǝvǝ». 39 Ǝnú nǝ dúkɔ́n a bǝ́ wó a karin dǝ́ǝ́ dú lǝ ǝ́gbǝ́ mùmújí. 40 Amǝ kawiàtɔ́n karím í amǝ kátɔ́n càn karin ǝ dǝ́ ǝ́dú. 41 Kǝ́ í hó kpɔ́n nɔ́n ámàtɔ́n à wó kídǝ́ akpáví amǝvǝ wóa ǝ́kpɔ jíŋɛkori, ǝ́yraà wo í ŋɛn mǝ í sǝn náyǝ́ dǝ́kpróvíwó bǝ́na mɛ́n nǝ amǝ háwó wó amán akpaví nǝ wó sééé amǝvǝ. 42 Wó ɖúnú kǝ́kǝ́ wó ɖɔ́hó. 43 Íwó càn kpɔ́n nɔ́n kǝ́ kpɔ́tó à wó í ɖɔ́ kisi wíǝ́ vǝ kídǝ́ akpávíàwó. 44 Wónyí agbǝ́tɔ́ sakiamàntɔ́n kǝ́wó ɖúnúawó. 45 Ǝ́kaka ǝ́núnǝ yǝ́ dǝkprɔ́víwó bǝ́wó nà ɖo tɔ́jí húán mǝ í lǝyí ǝ́tɔ́a yǝ́ kpaɖǝ́ká lǝ Bǝ́táziá kǝ́ yó lǝ kpɔ́ amǝwó lǝna. 46 Kǝ́wó yí jrɔ́a, wó vɛ́ hóɖǝ́ lǝ ǝ́tójí. 47 Íkǝ́ ǝ́zandóa,tójíhúàn lǝ ǝ́tɔ́, ǝ́dóŋǝ dómǝ, íxǝ́ ɖǝ́ kɛ́n cí anyigba mǝ. 48 Iwó ŋǝ lǝ́ lǝ kú dɔ́jí húna ó ǝ́núkǝ́ dɔ́a áxa hóhóa sin ŋu. Lǝ ǝ́zàn gánǝmǝa, ǝ́lǝzɔ́n tɔ́jí i jíla tóŋùn. 49 Kéwó kpɔ́ɛ́ í lǝ zɔ́n ǝ́tɔ́jí gbɔ́nɔ́n à wóbúsé bǝ́ aŋɔ́ríí wólǝ dáhá. 50 Ǝ́núkǝ́ dɔ́à wó kpóɛ̀ gbɔ́nɔ́n í díká có ǝ́lǝ núnǝ́o ǝkakabe: «Mídójí ! Ǝnyí ! Mí ŋǝ kásío !» 51 Íɖó tɔ́jíhúán mǝ kídǝ́o, í áyáhóhóa nɔ́tǝ́. Í kpácáwó séé. 52 Ǝ́núkǝ́ dɔ́a wó jíwósɛ́an ŋú í wóŋǝ sé kpɔ́n nɔ́n amántɔ́n a gɔ́mǝ ó, ǝnúke dɔ́a wojíwó sɛ́n ŋú. 53 Íkǝ́wó cóǝ́ jrɔ́a wó cɔ́ tɔ́jíhúan ɖǝ íwó yí Gǝ́nǝ́sarɛ́ tǝ nyiăgbaăn jiă. 54 Íkǝ́wó dólǝ tɔ́jíhúan mǝ wódǝsíí. 55 Wó súdú yí nù tówó séé mǝ, wócɔ dɔ́nɔwo va lǝ bɛ́líwó jí, lǝ tó hóséé k̀ǝ̀wó sé bǝ́ ǝ́yikɔ́a. 56 Lǝ kɔ́hómǝ, lǝ dugán mǝ, lǝ dúwó mǝ, wócɔ́ nɔ́n dɔ̀n nɔ́n wó dǝ́ afí mǝ i wólǝ ɖǝ́ kúkú nɛ́ bǝ́ náɖǝ mɔ̀n nǝ wóa cɔ alɔ́ í seŋǝ tɔ́ yǝ́ wú amǝ súgbɔ́ kǝ́ cɔ alɔ tɔ́a wókpɔ́ dɔ́yɔyɔ.